klasu. Proč se svatý Ignát jmenuje Bohonoš. Dar. Bůh se stará o každého . .. Seznam, prameny a poznámky poučují, jak spisovatel čerpal z legend: ruských, lužickosrbských, ukrajinských, bulharských, srbských, slovinských latd. Spisovatel zná důkladně všecky literatury slovanské. O každé legendě podává obsah, věcně a vědecky rozlišuje a srovnává. Podávám ukázky, jak Babler pracoval Slovanské legendy. Na příklad: O stvoření světa. Lužickosrbská. »Legendy a druhé powědančka«, Budyšin 1914. Počátek srovnej s legendou »Zemlja« ve sbírce »Kazki ta opovidannja z Podillja (»Zbirnik Istorično-Filolo-gičnogo Viddilu Ukrajinskoj Akademii Nauk«, No 68), Kiev 1928, č. 241 a, na straně 164. Rovněž počátek: P. V. Šejn, »Materijali dlja izučenija byta i jazyka russkago...« II, Sankt-petěrburg 1893, č. 186. — Jak Adam pracoval na poli. Ukrajinská. Z již uvedené sbírky »Kazki ta opovidannja z Podillja«; str. 166 a 167. (Sloučeny povídky »Bože pomáhej« a »Koník«.) O stvoření koně srv.: P. V. Šejn, »Materijali...« II, č. 185; pak Ludwig Kálmány: »Kosmogonische Spuren in der magyarischen Volksüberlieferung« v »Etnologische Mitteilungen aus Ungarn« II, Budapest 1891, na str. 147 ? 148. — Smrt krále Šalomouna. Ukrajinská. Konec delší legendy o králi Šalomounovi ze sbírky »Kazki ta opovidannja z Podillja«, strana 171. Srv. A. Wesselofsky, »Neue Beiträge zur Geschichte der Salomonsage« v »Archiv für slavische Philologie« VI, Berlin, 1882, str. 580. — Útěk Matky Boží. Bulharská. Zaznamenal ? Ginčev. (Sborník za narodni umotvore-nija, nauka i knižnina« II, Sofija 1890, str. 162, č. 4. ? 5.) Jedna z četných legend, které vlastnosti zvířat, rostlin a věcí odvozují od událostí při útěku Matky Boží do Egypta. Srovnej třeba (bulharskou národní píseň »Zpověď Matky Boží« v mé knížce »Marie po poli kráčela...«, str. 31. — Podivný kmotr. Srbská. Ze sbírky »Srpske národne pripovetke«, kterou v Ba-natu sebrali obchodník Kosta Ristić a rolník Vasa Lončarski (Novi Sad 1891). Srv. bulharskou povídku, kterou M. Arnaudov ve svých »Blgarsktije narodni prikazki, opit za klasifikacija« (Sborník za narodni umotvorenija, nauka i knižnina, XXI, Sofija 1905, díl ?., na str. 84) zaznamenává pod číslem 33; a jinou bulharskou národní povídku v Priljepu, kterou zaznamenal J. D. Mladenov a otiskl v »Živaja Starina« L (S.-Petěrburg 1890), strana 155, čís. 3. Motiv o Kristu kmotrovi také u Aleksěje Re-rnizova (»Skazki russkago národa«, Berlin-Petěrburg-Moskva 1923, str. 11). Látka příbuzná motivu ruské národní povídky o Kristovu pobratimu, otištěné v přítomné knížce. Překlad »Podivného kmotra« vydal jsem pod názvem »Oběť z lásky« v Sa-motiškách 1928 jako soukromý tisk. — Kristův pobratim.