Ruská. Z Afanasjevovy sbírky »Narodnyja russkija legendy« (1859, str. 30, č. 8). Srv.: ?. V. Šejn »Materíjali. . .« II, čís. 220. O vidění muk cestou do ráje srovnej Remizovovu již vvedenou povídku »Christov krěstnik«, dále M. Dragomanova studii »Rož-denieto na Konstantina Velikij« v bulharském »Sborníku .. .« III, Sofija 1890, str. 244, pak bulharskou povídku »Tresty za hříchy«, kterou ve čtvrtém svazku téhož »Sborníku . ..« (Sofija 1891) na str. 138 otiskl S. Markov. Motiv o matce v pekle, srv.: Štrekelj, »Slovenské národne pesmi« v oddíle »Pripovedne pesmi«; pak bulharskou povídku ve »Sborníku . . .« sv. IV. (Sofija 1891), oddíl »Narodni umotvorenija«, str. 129, č. 3, kterou zaznamenal Ilija Pánev; pak Sumcov, »Legenda o gršnoj ma-těri« (»Kievskaja Starina« 1893); dále: Reinhold Köhler, »Aufsätze über Märchen und Volkslieder«, strana 49; dále: J. Bolte und G. Polívka, »Anmerkungen zu den Kinder- und Hausmärchen der Brüder Grimm« III, Leipzig 1928. — Svatý Nikola. Srbská. M. Dj. Miliéevic: »Život Srba seljaka«, str. 50. (»Srpski etnograf ski zborník« I.) — Legenda o klasu. Slovinská. B. Krek: »Slovenské národ, pravljice in pripovedke«, č. 18 (pod nazvem »O psu a kocouru«). Srv.: »Živaja Starina« XIV, str. 4.; Andra Gavrilovié, »Dvadeset srpskih narodnih pripovedaka«, Beograd 1906, č. 15; dále: Vuk Stefanovič Karadzic, »Srpske národne pripovijetke« II, 216. — Proč se svatý Ignát jmenuje Bohonoš. Srbská. Vuk Stefanovič Karadžič, »Srpske národne pripovijetke«, Vídeň 1870, str. 296. Varianta staré legendy o jsvatém Krištoforu (srov. můj překlad v časopise »Archa« XVII, Olomouc 1929, str. 270). — Dar. Ruská. Z Aleksěje Remízová sbírky »Skazki russkago Národa«, Berlin-Petěrburg-Moskva 1923, str. 97. — Bůh se stará o každého. Srbská. M. Dj. Milicevič: »Život Srba seljaka«, str. 49. Srovnej bulharskou národní povídku, kterou zaznamenal Marko K. Cjepenkov (»Sborník za narodni umotvorenija, nauka i knižnina« II, Sofija 1890, strana 195, čís. 4), »Anděl, který vytáhl kámen z moře«; dále rovněž bulharskou povídku »Kristus a jeho anděl«, kterou v prvním svazku téhož díla (Sofija 1889) na str. 109 otiskl týž sběratel; a konečně bulharskou povídku ve čtvrtém svazku téhož díla (Sofija 1891) na str. 129, kterou zaznamenal Ilija Danev.

Karel černohorský, Počátky habánských fajansi. Opava, 1931, 4°, str. 47, obr. 1 až 35, listů 14. (Zvláštní otisk z Věstníku Zemského musea v Opavě, sv. ?., 1930, »Sborník E. W. Brauna«. Tisk: Rudolf M. Rohrer, Brno. Štočky: Jan Štenc, Praha.)

Řediteli Slezského zemského musea v Opavě, dr. E. W. Braunovi, věnoval autor tuto knihu. Ředitel Braun vždy pozorně sledoval materiál habánských fajansi. Adjunkt téhož Zem-