noty v Tlumačově, okolních obcí a peněžních ústavů r. 1923 dílo knižně pod názvem Archiv Skopalíkův v Záhlinicích. Kniha má 372 stran. Za pobytu v Praze byl Peck několikrát vyzýván Dr. Fr. Pospíšilem, správcem národopisného a zemědělského oddělení Zemského musea v Brně, aby svůj národopisný materiál o Hanácích domaželských zpracoval, odmítl však pokaždé.

Osvěta venkova. Rádce lidovýchovných pracovníků venkovských, roč. II., duben-květen 1931, čís. 5.

Dr. Jan Flajšhans: ? Jindřichovu chodskému zpěvníku.

Tato sbírka lidových písní zasluhuje si právem název dílo, neboť ty malé knížky podávají výsledek mnohaleté práce,

0 jejíž nesnázích, námaze a rozsahu si dovede učinit pravý obraz ten ze smrtelníků, kdo se někdy pokusil lidovou píseň sbírat. Před časem pořádal Masarykův lidovýchovný ústav serii přednášek, v nichž vyprávěli o svých strastech sběratelských někteří naši čelní sběratelé (Černík, Jindřich, Plicka) a jest zajímavo, že překážky, které se jim kladly při jejich ideální snaze, byly v Cechách, na Moravě i na Slovensku stejné. Idealismus jejich jest snad nejčistší, jaký jest znám. Vždyť tyto záchrance nejosobitější lidové tvorby duševní čeká od začátku do konce téměř všude nepochopení a překážky, počínaje pokusem o zaznamenání písně — a prodejem zpěvníku konče. Nepochopení, bohužel, není omezeno jen na zpěváky z lidu, kteří se buď stydí zpívat, buď mají strach, že za sběratelstvím se skrývá nějaká záludnost, nebo chtějí ze svého umění hmotně těžiti a pod., nýbrž i na třídu těch, o nichž by se předpokládalo, že etický, estetický i vědecký význam lidové písně jest jim znám. Neboť nejde tu jen o sebrání písní, ale o jejich uveřejnění, které jest spojeno s velikými finančními obětmi, poněvadž tisk not je velmi drahý a naděje na rychlý prodej je malá. Velcí mecenáši se v ČSR vůbec nerodí, ač máme bohatých lidí dost; zdá se, že u nich duchovní hodnoty nemají žádný kurs. Oběti musí itedy podstoupiti sběratel, instituce osvětové a nadšenci, strany, které bývají nejchudší. Najde-li se však taková instituce jako Osvětový sbor ve Kdyni, mající odvahu k tak ideálnímu podniku, patří jemu i všem o vydání se zaslouživším vděk

1 úcta celého národa. Sběratelovy obeti však neodmění nikdo — snad budoucnost. Vyprávění Jindřichovo v Praze poslouchalo se jako novela o hledači pokladů. Jako pravý idealista nemluvil

0 hmotné stránce svého bloudění; neřekl nám též, že od pátého dílu vydává své životní dílo již svým nákladem a tím že nese všechnu starost jen a jen na svých bedrech.

Jindřichův zpěvník má na prvním místě vědeckou cenu. Písně jsou tu zaznamenány se všemi varianty melodickými

1 textovými, zachycují živé a charakteristické nářečí chodské,