Předchozí 0282 Následující
str. 279

Když kráva ujímá nebo docela mléko ztratí, nebo krev dojí, jest to znamením, že někdo učaroval. Hospodyně má se starati, aby sama nedala čarodějnici příležitost čarování. Nežli od krávy, která jest po teleti, po prvé máslo stluče, nemá nikomu mléka prodávati. A potom, když již mléko prodává, má vždy do něho hoditi třikrát ną špičku nože soli.

Vyplachují-li se krajáče od mléka, vleje se ta voda do škopka nebo do té nádoby, z které se dobytek napájí. Ven se vylíti nemá.

S mlékem nemá se choditi přes vodu, aby se nezkazilo.

Aby kravám po celý rok nikdo neuškodil, vezmi před Štědrým večerem ten den z hnoje kus slámy, spal ji na ohništi a ten popel se solí na Štědrý den, na Velký pátek, na Filipa a Jakuba a na sv. Jana dávej kravám lízat.

Na Štědrý den do slunce východu vyvrtej do žlabu dírku, zastrč tam kousek paškálu, kousek kafru za lichý peníz koupeného a kousek bílého kouřidla (kadidla) a zavaž klínkem jeřábkovým. Dokud ta kráva živa bude, žádný jí neuškodí, věc jest zkušená.

Bylo-li dobytku učarováno, stará se hospodář neb hospodyně, kterak by mu pomohli. Hledí to podle něčí rady učiniti sami, aneb požádají někoho, kdo od čárů pomáhati, čili dobytek »opraviti« umí. Ti se svým receptem se velmi skrývají a mají ho obyčejně napsaný a dobře uschovaný.

Stává se, že najde se na studni, nebo na sloupě u vrat, nebo též u chléva na prahu pomazánka (chléb máslem namazený). To jest jistým znamením, že kravám někdo učaroval. Pomazánka hodí se do vytopené pece.

Dojí-li krávy krev, vyvrtá se do prahu u chléva díra, vecpe se do ní máslo a vrazí rozpálený hřeb od vozu.

Nebo vezmou se vidle, rozpálí se a strčí do krvavého mléka. Ten kdo kravám učaroval, tomu to oči vypálí.

Čarodějnice dovede pomocí čárů svých jinému uškoditi a i užitek z cizího chléva do svého převésti; při tom však není jistá, že nenajde se někdo, kdo dovede proti jejím čárům udělati, kromě toho též úraz na těle ano i smrt způsobiti. Kdo umí proti čárům udělati, přinutí čarodějnici, že sama se musí prozraditi a poškozeného hospodáře za odpuštění prositi, nechce-li o život přijíti, a neumí-li tato opět jinými čarami protivníka svého přemoci.

Kterak možno pokažený chlév opraviti, byly se mnou důvěrně sděleny, mimo jiných, tyto rady:

Nový úterý ráno, ve čtvrtek o polednách a v sobotu po slunci západu utrhni pokaždé tři vršky kopřivové z těch kopřiv, co rostou skrze plot. Dej je do dojačky a na každé zvlášť podoj.


Předchozí   Následující