Kdyby někdo koňům škodil, takže by nechtěli žrát, ukradni jinému sedláku koště z konírny nebo ze světnice, vysmejči jím žebřík, žlab, postroje a celou konírnu ve všech koutech. To zkusil Martin Pospíšil. Aby koně pohromadě se drželi: Na Velký pátek do slunce východu zab holoubata, krví yykrop konírnu a dej také koňům trochu. Holoubata zakopej pod stání v konírně.

Na Velký pátek zab tři ryby línky a kohouta. Z toho čtverého krev smíchej a namoč v ní vejtírku (ze slámy). Tou koně na Velký pátek, Velkou neděli (Boží hod), na Filipa Jakuba a každou novou neděli otírej. Jest to tuze dobrá věc.

Kdyby někdo koně kazil, abys ho poznal, hleď zvěděti, ve kterém statku bydlí. Z toho statku dostaň sobě vody, ale musíš pro ni po zpátku jíti. Vodu vlej do nového džbánu, zamaž a vař. Tak ho ? sobě přivedeš.

O tom, jak koňům učarováno bylo, slyšel jsem tento příběh: V sousedních Sovenicích byl rolník, jakýsi Šimáček. Měl koně tučné a bujné, jako nikdo ve vsi. Náhle však nevysvětlitelným způsobem jeden z koní počal chřadnouti, hubeněl, až pošel. Za nějaký čas druhý kůň onemocněl.

Šimáček dělal, co mu kdo radil, ale i o druhého koně přišel, i na ostatních bylo jakousi nemoc pozorovati. Musel je dáti do cizí konírny. Přece si však pomohl.

Někdo mu poradil, aby jel do Třeboně, tam že žije sedlák, který mu pomůže. Šimáček nemeškal a dojel si tam. Jak tam přijel a sedlák ho uviděl, hned povídá: »Vím, proč ke mně jdete. Pojďte, já vám ukážu, kdo vašim koním škodí.« Vzal putýnku vody, nad putýnku nahnul zrcadlo a řekl Šimáckovi, aby se sehnul a do zrcadla podíval.

Šimáček do zrcadla nahlédnuv, spatřil tam svou vlastní sestru, která také v Sovenicích bydlela. »Teď víte, kdo vám škodí,« povídá sedlák. »Jeďte domů a kopejte pod kolíkem uprostřed vrat. Najdete pod ním ruce, kopejte pod prahem u konírny, tam najdete nohy a kopejte pod žlabem a najdete dlouhé ženské vlasy. Tady vám dávám tyto prášky, zahrabte je do krtičí kopky, ale né hluboko, je to vaše krevní sestra. Kdybyste je zahrabal hluboko, nepomohla by si a musela by zhynouti. Potom hlídejte celý dům a nikomu nic nedávejte ani nepůjčujte, ani žebrákovi.«

Šimáček chtěl se za radu odměniti, ale sedlák nic nechtěl. Poděkoval mu tedy a jel domů. Když přijel domů, dělal vše podle rady sedlákovy. Kopal pod kolíkem, nalezl ruce, kopal pod prahem, nalezl nohy, kopal pod žlabem, nalezl dlouhé ženské vlasy. Potom zahrabal prášky do krtiny, ale ze zlosti hlu-