14. Ve fabrice soukenický ztratili klíč ode dveří, ta jest plná lidu byla, též s níma všema shořela.

15. Počítá se dvě stě třicet, měli v té fabrice shořet, kteří oknem vyskákali, větším dílem se zabili.

16. Jeden kupec prachu moc měl, šest beček, kam s ním nevěděl, když se chyt byl oheň hrozný, vypovědít nejni možný.

17. Ten prach ten dům tak vyhodil, že se zdálo, že u hvězd byl, na míli věci padaly, které se z něj poznávaly.

18. Též i císařský purk slavný, jest v prach a popel změněný, v něm dvacet lidu shořeli, který utéci nemohli.

19. Třicet tisíc pět set domů pět a dvacet ještě k tomu, co se jich napočítalo, jenž ohněm zkaženo bylo.

20. Pět set a padesát lidí, jenž tam zmrzli a shořeli; Ježíši buď milostivý, aby se ? tobě dostali.

21. Ach jaká bída nastala, vypovědít nejni možná, mnohý neměl kde hlavu skryt, ani co do huby strčit.

22. Mnohé dítky naříkaly, ztratily rodiče milý, co počnem, co budem jísti, kdo pak nás bude živiti.

23. Možná všecko vypsat není, co se stalo při tom ohni, Bože, račiž nás chrániti, tak velikého neštěstí.

24. Kriste pro tvé umučení dejž nám hříchů odpuštění, ať nás nezže věčný plamen, až na věky věkův. Amen.

2. Smutná píseň o hrozných vraždách a ukrutnostech nad Slovany, od Maďaru páchaných, kteří tam pálí a vraždí a děti rozsekané psům za pokrm předhazují. (Jako se stalo měsíce července 1848. Zpívá se jako: Poslechněte, krajánkové, důkazy vám povím nové atd.)

1. Ustrňte se, krajanově, vy slovanští vlastencové, co vám tuto zazpívám, pravdu živou vám podám.

2. Tamto v odlehlém Uhersku, kde se mluví po maďarskú, vojna krutá se vede, v mizinu vše uvede.

3. Tam Maďaři v své krutosti páchaj hříchů do sytosti, ne co statní vojáci, nýbrž jak lití draci!

4. Slované tam utlačení po všem svém marném úpění pojednou jsou povstali, svobodu mít žádali.

5. Maďaři však preukrutné Srbům hrozili urputně: by na to nemyslili, v otroctví stále žili.

6. Však ti rekovní Srbové, slovanské matky synové, na vyhrůžky nedbali, ? obraně se chystali.

7. Je tam město spanilé, Futog nazváno té chvíle; toť mi-lovné pokoje, nepletlo se do boje.

8. Tam se Maďaři vedrali, celé město zdrancovali, lid ukrutně trýznili, i mnoho jich pobili.

Český Lid. roí. XXXI. 19