15. Na Košuta naše z druhé strany vrazily a Košuta s velkým šturmem ze skály dolů hnali, mnoho set těch nepřátelů z té skály se zabilo, ruské vojsko nepřátele zpátkem do Uher hnalo.

16. Celé tři noci a tři dni šturmem Rusi ho hnali, a potom Rusi osm tisíc nepřátelů zajali, tu hned Slovan od Košuta ? našemu vojsku se dal, a dvakrát stotisíc vojska od Košuta sebou vzal.

17. Tu zas bylo naříkání a žalostné volání od těch na zemi ležících jsou plezirováni, jeden křičí: Ježíš, Maria, kdo jste dobrý, pomozte; druhý: Matičko Krista, ulev mi v té bolesti.

18. Ježíš, Maria, Jozefe, mí rodiče rozmilí, kdybyste vy nás viděli, jak jsme mi v ohni stáli, není možná vysloviti ani toho vypsati, když je na vše strany slyšet žalostné naříkání.

19. Včil všecko pobito, Uhři zbírat museli, některý byl ještě živý do šachty ho hodili a nehašeného vápna na ně sypat museli, tak jsou uhersky pohřbený vojáci na poli.

20. Mí rodiče, též přátelé, s vámi se smutně loučím, do pět ran Krista Ježíše, já vás tady poroučím, byste matičku bolestnou stále za nás prosili, abychme se šťastně všickni zas zpátkem navrátili. Konec.

5. Vzdechy z Italie, příkladná píseň milým vlastencům věnovaná. ? dostání v Praze ? Bedřicha Stýbla, na Dobytčím trhu, v krámě knihařském, v čísle 558 (1858).

1. Zastav se, milý vlastenče, jenom maličkou chvíli, považme si a představme, že Pán Bůh spravedlivý, nám divné výstrahy dává, předce lepšit nechceme, z našich stran nám škodit chtějí, strašliví nepřátelé.

2. Kolem Říma Italie jest při tom nejsmutnější, který pobožný katolík by byl spravedlivější, ten zase pokoje nemá, musí taky zlé býti, tajebně ruce ? nebesům může Bohu sloužiti.

3. Vzdychal císař pán žalostně nad celou Itálií, když tam všechny jeho dítky proti otci jednají, a on jako otec vlasti dobrotu jim zvěstoval, že jest svět ďáblem posedlý, nikdy se nenadal. " .?$?

4. Obrať oči na Ježíše, milá duše křesťanská, ach pros za nás svatá Panno, Matko Ježíše Krista, dítky tvé hlasem volají, a vypros pokoj z nebe, posilni naše mocnáře a potlač nepřítele.