Předchozí 0297 Následující
str. 294

5. Nebo bez Boží pomoci snad celý svět zahyne, naše zboží naše vojsko hranice obsazuje, Bože, pomoc bojovati, a pošli silu z nebe, nebo bez Tvé svaté vůle vlas s hlavy nezahyne.

6. Naše vojaci při tom všem jsouc přede nejveselejší, oni užívají rekrací, nyní ten čaá nynější, císař pán jim dal svobodu, aby nabyli srdce, podivil se udatnosti svojich dítek velice.

7. Šturmem hnali na Benedig, to bylo podívání, jak udatně nepřátele na kolik mil zahnali, ale že tam hrozná síla nepřátelská ležela, tak se při tom obojích stran přehrozně krev cedila.

8. Pověz ty, milý Majlande, co jsi práce koštoval, že bys byl za dva dni zbořen, toho jsi se nenadal, nebo mnohé miliony tvé domy koštovaly, skrze těžkou metlu Páně v nic jsou obráceny.

9. Celý svět je pomatený skrze světa hříšnosti, z tisíců dva nechtějí znát Boží spravedlnosti, pejcha, závist a hrozný hřích na tom světě panuje, a to si mnohý bezbožník jen za žert představuje.

10. Kdyby naši staří předce snad z hrobu ven povstali, nad naší křesťanskou láskou zaplakat by museli, krev Pána Ježíše Krista za nás byla vylitá, předce nemůžem rozeznat mnohého katolíka.

11. Pochválen buď Ježíš Kristus, na půl slova volají, den sváteční do karbanu, tam celý den zmrhají, hledí na to Bůh nebeský, milosrdná dobrota, očekává polepšení toho marného světa.

12. Viděli jsme na obloze strašné Boží znamení, a to byla metla Boží, co panuje na zemi, Matička Ježíše Krista za své dítky prosila, pláštěm mateřském dobroty své dítky zastínila.

13. Taky mnohý sám bezbožník jiným příklady dává, sobě všechny hrozné chyby na delší čas nechává, že by mnohý dobrý křesťan musel s cesty bluditi, kdyby měl všem podvodníkům jejich slova věřiti.

14. Taky bylo to znamení v celé Ruské krajině, v Prusku, též i ve Francouzích bylo viděné všude, a náš Ježíši Kriste skrze tvé umučení, odpusť dítkám provinění, dej nám své požehnání.

'15. Na věky buď pochválena svátost Krista Ježíše, pozdravujem z Italie roztomilé rodiče, mou matičku znejmilejší, pod srdcem mě nosila, pro mne hořké slze srdečně ach ronila.

16. Taky stařičkého otce, jestli na světě žije, když se vrátím do Moravy, na srdce mě přivine, já rodiče bude líbat, a oni mě vítati, dejž nám to sám Kristus Ježíš, radostně se shledati.

17. Tak tedy nám dejž, Ježíši, svatý pokoj na zemi, odvrať od nás hlad a vojnu, to Tvé dítky žádají, Matičko Sedmi-bolestná, vztáhni na nás své ruce, neopouštěj duši naši při poslední hodince.


Předchozí   Následující