Předchozí 0301 Následující
str. 298
katolického chrámu. Dosavadní dřevěný kostelík je jedním z nejstarších chrámů ve Slezsku a nedostačuje již. Silná česká menšina v Albrechticích slíbila již všemožnou podporu při stavbě chrámu, ale dožaduje se, aby v novém kostele byly konány pro české obyvatelstvo také české bohoslužby.« — Podepsaný upozornil Státní památkový úřad pro Moravu a Slezsko v Brně písemným podáním na tuto okolnost se žádostí, aby Státní památkový úřad podnikl potřebné kroky na záchranu starého dřevěného kostelíka, jakož aby nový zděný kostel na jiném vhodném místě byl postaven. Ve Valašském Meziříčí, ? němuž v posledních letech bylo připojeno městečko Krásno nad Bečvou, mají zděný kostel a mimo to jest zachován ve Val. Meziříčí starý památný dřevěný kostelík, v Krásně pak starý kostelík z polovice zděný a z polovice dřevěný. Oba kostelíky jsou ozdobou města a velkou atrakcí prq cizince. Proč by tedy v Albrechticích nemohly státi dva kostely?    Rudolf Janovský.
Další stěhování dřevěných kostelíků z Podkarpatské Rusi do Čech a na Moravu. V XXXI. čísle Č. L. na str. 150 uvedli jsme doklady o putování ruských kostelíků po Republice ČS. Dnes podáváme další. Olomoucký Našinec z 23. května 1931 v čís. 118 přináší zprávu: »Po pražském vzoru začínají se objevovati dřevěné typické podkarpatoruské kostelíky i v jiných českých místech, povětšinou jako dary bohatých příznivců a mecenášů. Maně se naskytá myšlenka, zdali po nějakém čase nebude podkarpatoruských kostelíků v jiných částech republiky více, než na samotné Podkarpatské Rusi. V poslední době byl zakoupen dřevěný kostelík z Podkarpatské Rusi pro Novou Paku a nyní byl zakoupen další kostelík pro Kunčice u Moravské Ostravy. Zdá se, že Podkarpatská Rus pomalu bude úplně vyrabována, ačkoliv ty dřevěné kostelíky mají smysl pouze ve svém prostředí.«    Rudolf Janovský.

Pověra stále bují. Olomoucký deník Našinec v čísle 94. 23. dubna 1931 přináší zprávu: »K rolnici Anně Petrové v Lich-nově u Nového Jičína přišla cikánka Marie Růžičková a nabídla rolnici, že jí bude hádat z ruky. Rolnice odmítla, přesto však dala se s cikánkou do řeči. A. Petrová postěžovala si, že trpí delší dobu vleklou chorobou. To bylo něco pro cikánku. Hned se nabídla, že rolnici vyléčí, musí prý ji však ve všem poslechnouti. Petrová souhlasila a cikánka dala se hned do práce. Jako první věc vyžádala si množství peřin v ceně 1500 Kč, prostěradlo a hlavu z kuřete. Tyto věci musí prý položiti o půlnoci na hřbitov, neboť rolnice je prý jen posedlá zlým duchem, který se tímto způsobem z jejího těla vyžene. Večer přišla si cikánka pro žádané věci, se kterými odešla. Asi za hodinu


Předchozí   Následující