Dobytek se tehdy pouze vypásal a nevykrmoval, nebylo čím. Jetele a brambory nebyly známy, řepa se nepěstovala, až po roce 1770. Dobytka měl statek poměrně mnoho a tudíž maso bylo laciné, ještě začátkem 19. stol. stála libra hovězího krejcar.

Když Frýdl z jara 1701 hospodářství nastoupil, byl přední obor úhorem, prostřední oset jarním setím a zadní zimním. To se pravidelně střídalo: úhor, zimní setí, jarní setí a zase úhor. Tak na př. roku 1716 je totéž osetí jako r. 1701. O vysetí zaznamenáno na př.: »Roku 1716 poznamenání zimního vysetí na zadním oboře:

Dne 7. září vyseto pšenice 1 korec na 16 záhonů, 10. září 1 korec, 1 věrtel na 21 záhonů, 12. září 1 korec, 1 čtvrtce na 18 záhonů, 15. září 1 věrtel, 3 čtvrtce, 17 klínů do »lníska«. Ührnem pšenice 3 korce a 3 věrtele (korec = 4 věrtele — 16 čtvrtcí).

Dne 7. září vyseto žita 2 věrtele na 9 záhonů, 15. září 1 věrtel a 2 čtvrtce, 17. září 2 věrtele na 8 záhonů vedle »má-mynýho«. S mámou do jejího hnoje 1 věrt.

Dne 18. září 2 věrtele z mýho a věrtel od Josefa (čeledína?). Dne 4. října 2 korce 1 věrtel na 33 záhony a »tých vod Jozefa«. Všeho žita vyseto 5 korců, 2 věrtele a 2 čtvrtce.«

»Roku 1716 poznamenání jarního vysetí na prostřední vobor: 18. aprýli ovsa vyseto na ten kus nad rybníkem 2 korce, 21. apr. ovsa 1 korec, 1 čtvrtce na 14 % záhonu nad cestou, 21. apr. hrachu 1 věrtel 2 mírky u nebožce, 21. apr. čočky 1 věrtel 1 mírka, 22. apr. ječmena 1 věrtel, je ho 16 záhonků, 24. apr. jeřice 1 věrtel na 7 záhonů vedle cesty, 28. apr. ovsa vyseto 1 korec, 29. apr. ovsa 1 korec, 1 věrtel a čtvrtce na 20 záhonů u Hany, 30. aprilis ovsa 1 korec, 30. apr. hrachu

1 věrtel, 2. máje ječmena 1 věrtel a 3 čtvrtce na honečky, 4. máje jeřice 1 věrtel, 4. máje jeřice 1 věrtel, 2 čtvrtce na »dolce« u Hany, 5. máje hrachu 1 věrtel, 1 čtvrtci, 5. máje ječmene 2 věrtele, 1 mírku na 10% záhonu, 8. máje ovsa u lesa

2 věrtele, 1 čtvrtci, 12. máje čočky 1 věrtel, 3 čtvrtce na 6 záhonů. Všeho ovsa je vyseto 9 korců a věrtel; ječmene 3 korce, 1 věrtel a 2 čtvrtce; jeřice 3 věrtele a 2 čtvrtce; hrachu 1 korec; čočky 3 věrtele a lnu 2 věrtele a čtvrtce.«

Kolik obilí se selo u Flídrů? Průměrem ozimního, pšenice a žita, 9 korců na 9 korců pole, a to tak, že pšenice sila se třetina a žita dvě třetiny. Na jaro se silo vždy více a sice posilo se těch 9 korců pole 2 třetinami ovsem a třetinou ječmenem (ovsem se posívá půl druhým korcem jeden korec pole) a na více silo se ještě půl druhého korce hrachu a čočky, někdy více čočky, někdy více hrachu, a půl korce lněného semene a sázelo se několik záhonů zelí. Občas sila se i jeřice (jarní žito) a