O můř e. Starou M . . ., když zůstávali u Zahradníků v cp. 2., tlačí vála můra, Starý M ... jednou se už na to dohřál, že žena pořád trpí a pomyslil si: »To by v tom byl čert, abych to nezohnal!« Kde jaká skulina ve světnici, všecko ucpal a zamazal kromě klíčové dírky. V noci si sedl ke dve-řim a dával pozor, co se bude dět. Sotva žena usnula, soukalo se dírkou do světnice stéblo slámy. »Aha tě, potvůrko!« povídá si v duchu M ... Vzal nůžky a fik! stéblo přestřihl. Eáno jde hospodář Zahradníků dávat koním, a div, že nepadl! Hřebná kobyla leží na stání přestřižená.

O ohnivé kouli. Jeden lanškrounský kloboučník jel se ženou na výkladní trh do Šilperka se svými výrobky. Utržil hodně peněz. Protože žena jeho samadruhá nechtěla zůstati v Šilperku přes noc, rozhodl se jeti v noci domů. Když přijel ? Šebrlově kapličce, ukázal se na obloze světlý pruh, bylo slyšet praskot veliký a stranou před nimi kulila se veliká ohnivá koule po zemi. Přestrašeni ujížděli rychle ? domovu. Všemu sousedstvu vypravovali, co viděli. Hádalo se, že to byl buďto meteor a nebo kulový blesk.

O ohnivém. Po cestě z Lanšperka na silnici k Dobrouči létával v noci »ohnivý«. Se silnice letěl po staré hrázi někdejšího rybníka, nyní »panské louky« a tam zase zmizel.

O panském štvaní. Na »Velké straně« v polích na Velké dni odpoledne slýchali lidé bouři, jakoby vichr kácel stromy, praskot, lomoz, hluk, křik, psí štěkot — jako o honu. Pak na ráz vše zas utichlo a žádné škody nikde na ničem nebylo viděti. Lidé říkali: »To zas páni jeli na štvaní.«

Proč není strašidla. Jedna stařena v Kunžvaldě vypravovala, proč není strašidel a duchů, proč to všechno přešlo. Když archanděl Michael ohnivým mečem svrhl vzpurné anděle s nebe, tehdy z nich povstali duchové a strašidla. Jak spadli, hned začali páchati všelijaké neplechy, podle toho, kam kteří spadli. Z těch, co padli na vody, byli vodní duchové, vodníci, vodní panny a víly, z těch co padli do lesii, byli lesní muži, lesní víly a panny, do skal, jeskyň a pod zem jezinky (jeskyň-ky), trpaslíkové, skalní muži a pod. Do polí spadly polednice, hejkalové a jiní;1 do bažin bludičky, v povětří zůstala meluzína, do stavení se skryli skřítkové, rarášci a j. Bouře a blesky očistily povětří od zlých duchů. Před křížem a posvěcenými předměty ulétli a zalezli. A co neulétlo, schovává se za kříže a j. posvěcené věci. Stařena sama to viděla, když kdysi v noci za bouře šla mimo kříž; viděla, jak nějaká příšera za křížem se krčí a bázlivě kolem se ohlíží. Sotva udělala asi tři kroky, sje] blesk za kříž a strašidlo zmizelo.