třech nedělích sundal truhličku s trámu a se strachem i zvědavosti pomalu ji odvírá, V tóra čertiček vystrčil růžky z truhličky ven. Můžeme si pomysliti, jak se milý ehasník lekl, maje raráška v rukou! Truhličku leknutím upustil na zemi a běžel ? sedlákovi, aby mu od té pekelné příšery pomohl. Sedlák přir gel, vyndal z kapsy u kabátu knihu, podle ní tajná slova šeptal a pak vzav raráška hodil ho na hnůj. Certíěek proměnil se zpátky zas v kalovala, který od té doby mv hnoji toho chas-nika pořád se válel. — Vyňato z Hackenschmiedových rukopisných děl »Doklady ke studiu lidu ve východních Cechách« a »Monografie fiíček« 18?—1918. »Vítám Vás! Dejte ranec pod lavici, sedněte si na lavici a povídejte ňakou*plácačku!« (Ústí nad Orlicí.)

Dostala se nám do rukou část psané knížky, velké šest-nácterky, mající toliko šest plných, původních listů, jeden půllist a tři později připsané listy. První půllist, přestřihnutý po délce, prozrazuje, že před ním bylo ještě více listů, které ovšem úplně zmizely. Tento půllist, jakož i následujících šest zachovaných listů nesou se písmem do věku 17., původem svým jsou však starší, což i přepis dokazuje, jelikož změkčování souhlásek a samohlásek děje se způsobem nestejným; někde pozorujeme pravopis, jako: jinacz (č), ruczniczy (č a c), strzilel (ř), cztwrtek (č), drzíwe (ř), przekázky (ř) atd. Jinde již poznáváme pravopis, jako: udělej, prážku, neděli, nežli, užívej atd. Přidané později tři listy psány jsou. ku konci 18. století, ač tímže pravopisem.

Jest tudíž knížka ta maličký zbytek velké knížky, obsahující návody ? provozování čarodějnictví. Větší část těchto návodů jedná o myslivosti a vztahujícím se ? ní zaměstnání, s ručnicí, lití kulek, střelbě do terče, střelbě na zvěř, o nápravě pokažené ručnice, o bouchání ručnice a chytání zajíců. Poslední dva návody jednají o čarodějství při hospodářství a včelařství.

Podle neprovedeného dosud v knížce té přehlasování, jako »ležal, běžal« a vynechávání »v« v dat. sing, a zaměňování »i« v »j«, jako: »hadoj« místo hadovi, pochází, knížka ta z kraje Hradeckého. Litovati musíme, že nepozorností a snad zlomyslností byla kniha ta až na tyto nepatrné zbytky zničena; : ^