hnízdo do toho hrnka s tím voctem, zvař to oboje a s tím vyplachuj ručnici a potom vlej to po vodě; bude dobře střílet.

Když najdeš na cestě nehledaje zahodený vod vlny hadr, vezmi jej ne do holý ruky a votři s ní hlaveň třikráte — bude dobře střílet. Kdyby eště nechtěla dobře po ní zůstávat ležet (zvěř), učiň takto: Vezmi nový hrnek s pokličkou, vezmi vocta a tříkrálovou vodu svěcenou a trochu soli a zvař to spolu a když se to bude vařit, dej do toho jedu z hapatiky, zamíchej a nalej do laufu plnej a nech to trochu stát až se hodně zahřeje a potom kde lidi nechoděj, vylej to a bude dobře (zvěř) mříti.

Kdybys měl ručnici zkaženou, učiň takto: Vezmi z brabe-nečného kopce brabenců — ne do holu ruky — z prostředku a vezmi vocet a zvař to spolu, vyplachuj ručnici ze třech vrcho-višťat vodou. Bude dobře (zvěř) mříti.

Jiný ještě prostředek, kdybys měl zkaženou: Vezmi na potoce, když uhlídáš, pěny aneb kvasnice, vezmi je a dej do laufu a ten lauf vytři s nima.

A ještě jiný prostředek pro napravení zkažené ručnice: Di do lesa do brabenečného kopce, prostrč ručnici skrz po slunci třikrát a štemplík taky třikrát. Bude dobře střílet.

Chtělli někdo někomu učarovati, aby z ručnice své nemohl vystřeliti, musil tyto čáry podniknouti: Když žena těhotná umře, aby z ní mohl dostati přes košili niť, aby deset regimentů nebo sto vojáků bylo, nemůže žádnej vystřeliti, když na ty niti uzlíček udělá, ani z místa dál nemůžou ujiti, když ten uzlíček uváže.

Když strčí jehlu, kterou na umrlým zašívají, do kabátu, dokud tu jehlu v kabátě má, nic nemůže dostati, aby on nevěděl.

Když tu jehlu v šifftu má, všechno trefí, buď světlo nebo tmu. Jistá pravda to jest, kterou na umrlým zašívají.

Chcešli udělati, aby taky ručnice lhala, vezmi jehlu s nitě j, kterou jsou byly šaty zašívány; kolik uzlíčků uděláš na tej niti, tolikrát mu selže.

Kdyby se kdo sadil svou myslivostí a jinému kazil a nepřál, nýbrž posmíváček byl, aby netrefil, ani nezastrelil nic, dostanešli jeho vejstřelek anebo kulku, dej je do hlavy do kostnice, aby se všemi čerty uměl, nevopraví sobě, leč tu ten vejstřelek aneb kulku tu na prach spálíš, zase opravíš mu. Sku-šená věc jest.

Pro pytláky, kteří nechtěli, aby jim ručnice příliš bouchala, platilo toto čarování: Aby ručnice nebouchala, učiň takto: Vezmi jahůdek brzlenových na podzim, rozetři je na prach, do toho dej síry a sanejtru a zmíchej to všecko spolu a přimíchej mezi ručničnej prach. Nebude ti takovej prach moc bouchati.