vzpomínek. Píše mi: »S tou Barborkou máš pravdu! Zde bylo jméno Barbora též hodně rozšířeno. Říkali Babetka (Baletka) a já sám jsem dostával nabídku od Barborky od tety, která u nás byla na chalupě. Též pečeným panenkám, které dělají preclikáři ve Sklenově, říká se Barborky.«

Ostatně těsná souvislost obou svátků (4. a 6. prosince) snadno mohla oba světce uvésti i v souvislost nadělovací v uvedeném popěvku z Brušperka. Z Litovelska ke dni sv. Mikuláše ještě připomínám, že na vesnicích kolem Litovle chodí a chodila také t. zv. »Mikulášova matička« a nadělovala také, a to večer v den Početí P. Marie (8. prosince).

Podle zpráv, jež mi o věci té přinesla ze svého rodiště Myslichovic u Litovle od své babičky má bývalá žákyně a nyní kolegyně na našem gymnasiu si. Milada Spurná, »matička Mikulášova« chodí v našem kraji dosud, ale zvyk ten valem již zaniká. »Mikulášova matička« byla stará žena, oblečená celá bíle. Na rameni nosila cep a na hlavě mívala šátek také bílý, uvázaný »na babičku«. Aby jí nebylo poznati, mívala obličej zamoučený, anebo měla přes obličej bílý závoj (tak na př. ve Veselíčku na Bouzovsku). Vlasy mívala rozpuštěné (v Odrlicích). Také mívala obličej pomalovaný uhlem, aby vypadala staře. Jednou rukou držela cep a ve druhé ruce nosila koš s dárky a nadělovala jako Mikuláš dětem cukroví, starým pak řepu, brambory a mrkev. V Odrlicích a Sobáčově mívala prý na tváři masku Smrti. Cep prý měla na neposlušné děti, ale snad nošení cepu souviselo s tou okolností, že v době, kdy matička chodívala, bývalo mlácení obilí v největším proudu (mlátívalo se skoro do jara a kdo měl vymláceno do vánoc, pokládán za velmi šikovného a pilného). Ale i tam, kde »matička Mikulášova« již nechodila, uchovala se památka na ni. SI. Spurná sama matičky Mikulášovy již neviděla, ale bála se jí a schovávala se před ní, ačkoliv stařenka poslala k nim vždycky pouze starou jejich služku s košíkem pečiva, »štěpánů« (kří-žal) a sušených švestek i hrušek. Přestrojena již služka nebývala. Naposledy prý »matička« v Myslíchovicích chodila před šesti lety: přestrojila se za ni nějaká služka a šla do hospody mezi sousedy. Jednomu hodila do sklenice s pivem jablko právě když se chystal pít, a jablkem urazila dno sklenice. Vyhnali ji z hospody za to zlými vtipy. Také se vypravuje, že »matička« mívala v ruce vařečku nebo rákosku a na očích brejle, zjevy patrně již úpadkové anebo poklesky paměti.

Místo »Mikulášova matička« říká se také »matička s cepem«. Zlobí-li děti po Mikuláši, hrozí se jim: »Počkej, zítra přijde na tebe matička s cepem!« O Mikulášově matičce vědí v Litovli, Střelících, Nových Zámcích, Července, Třech Dvo-