Předchozí 0348 Následující
str. 345

Jednou se stalo, že farář vepsal přezdívku místo jména do křestního listu (asi v letech 60 a myslím, že se to stalo na Sli-vici) a zůstalo mu jméno »Ptač e k«, ač se původně jmenoval zcela jinak.

J. K. Hraše.

Představa našeho lidu o pádu andělův.

Když andělé hřešili, svrhl je Bůh s nebes, ale poněvadž vina jejich nebyla stejná, byly i tresty, jež je stihly, nestejné.

Někteří spadše s nebes, ostali mezi nebem a zemí. Z těch stali se duchové »povětrní« a ti odsouzeni jsou ? věčnému létání a nosení těžkých mraků, pod jejichž břemenem přečasto tak sténají, že je až zde na zemi slyšíme.

Když nemohou těžká břemena déle nésti, rozzlobí se, zasténají a zatřesou sebou. Tu povstává krupobití a průtrže mračen. Zanevřeli-li na některou krajinu, spustí na ni spoustu vod a krup podle libosti. Proto některou krajinu stíhá tak často krupobití nebo povodeň.

Lidé, znajíce působnost těchto povětrných duchů, hleděli a někde posud hledí proti nim se zabezpečiti. To stávalo se dříve zvoněním svěcenými zvony proti těmto zlým duchům, čemuž se říkalo zvonění proti bouřce, nebo proti mrakům. Těmito svěcenými zvony ty zlé duchy zažehnávali a zaháněli na hora, na lesy, kde tak nemohli uškoditi.

Jinde, jako na Táborskú, Písecku atd. troubili na posvěcený roh proti mrakům. Ukázaly-li se zhoubné mraky, šel »za-řikavač« s knihou a rohem do širého pole a odříkávaje chvílemi z knihy modlení, troubil na mraky, je zaříkávaje, zažehnávaje i zaháněje na hory a lesy, aby tam spoustu vod nebo krup vychrlily.

Já dobře jako hoch pamatuji se na takového zaříkávače ze dvora Levečského na bývalém panství Vltavo-Týnském u Bernardic. Bývalo jej často daleko slyšeti a lidé si vypravovali o jeho zázračné troubě, že to »mořský roh«, snad z kříd-latce?

Jiní andělé svržení spadli do lesů a z těch se stali lesní mužové, jiní do vod zapadli a ti proměněni jsou ve vodníky. Někteří do slují a propastí skalních zapadli a z těch stali se skalní duchové, trpaslíci, kováříci.

Pod těmi pak, kdož nejvíce proti Hospodinu Pánu svému se byli prohřešili, otevřela se při pádu jejich s nebes země a oni svrženi jsou do temnot pekelných. Z těch povstali čerti a ďáblové, kteří nejvíce na lidstvo zanevřeli a jemu vždy a všude uškodit se snažili.


Předchozí   Následující