ovcí, koz a později (asi od poč. 17. století) také dobytka rohatého, hovězího, přišli do Těšínská již v první polovici 16. století směrem od východu a jihovýchodu po horách Karpatských. Ke konci první polovice téhož věku jsou zde již trvale usazeni a zabývají se kromě chovu »valašského statku«, výroby »valašského« sýru, »valašské« brynzy a pod., již také vyděláváním, prodejem a vývozem koží a později také výrobou obyčejného »valašského« sukna, a to v takové míře a tak intensivně, že cechy ševců Těšínských, Pryštátských, Frýdeckých a Skočov-ských a pak také cechy soukeníků Bílských a Frýdeckých považují za nezbytné hledati ochrany u pána panství a brániti se proti jejich konkurenci. Valaští pastevci spravovali se ve zvláštních případech podle svého »valašského« práva, měli své představené, kteří na ně dozírali, své »vojvody«, z nichž jeden měl své sídlo ve Visle, druhý v Jablunkově, třetí ve Lhotě a čtvrtý v Malenovicích. Kadlec přehlédl, že toto bylo spolehlivě prokázáno pro Malenovice na panství Frýdeckém P. B. Brablecem v »Selském archivu«, VI., 1907, str. 64. Malenovský vojvoda se jmenoval Pavel Ivánek a zastával úřad vojvody v době kolem roku 1694.

Těšínští Valaši nikdy v ohledu vojenském nevynikli takovou měrou jako moravští, kteří zvláště od prvních desítiletí 17. století počínajíc dovedli svým hrozivým vystupováním vyvolati velmi vážné obavy o klid a pořádek v zemi a o její bezpečnost, avšak stejně tak je pravda, že také na Těšínsku to byli právě Valaši, z nichž se v případě potřeby sestavovaly vojenské oddíly (t. zv. hajduci), jimž byly svěřovány ? ochraně důležité stezky a průsmyky a z nichž si těšínská knížata a šlechta vůbec vybírala své osobní strážce (»hajduky«), v důsledku čehož bylo Těšínsko u starých spisovatelů nazýváno také »země hajduku« (Heidukenland), jak připomíná kultur, historik slezský Albin Heinrich v G. Wolného Taschenbuch für Geschichte Mährens u. Schlesiens (II., 1827., str. 225). O kněžně Alžbětě Lukrecii máme dosvědčeno, že takové hajduky ve svých službách měla. Z frýdeckých Valachů vybíral si (roku 1582) hajduky pro svůj kroměřížský zámek také biskup Stanislav Pavlovský. (J. Válek, Poznámky ? mapě moravského Valašska, Časopis morav. zemského musea, IX., 1909, str. 194.) Vojvoda malenovský prý ostříhal v první polovici 17. století horské pěšiny, vedoucí z Uher do Slezska. (V. Plotěný, O vojvodech v Kozlovicích a valašských vojvodstvích vůbec, Obzor XVII., 1894, str. 290.) Na Wielandově mapě knížectví Těšínského jsou dokonce vyznačena dvě jejich stanoviště, jedno, označené »Hei-duken Posto«, při Jablunkovských šancích, druhé, »Heiduken Schantz«, jižně od Javořinky. Je tedy velmi pravděpodobné, že