567: »Wenn man es sieht, so lässt man es liegen; sieht man es aber nicht, so hebt man's auf.« Jedna z nejstarších a nejznámějších hádanek; v. Nár. věstn. čsl. XVIII, str. 5—6; doložena již v X. stol. latinsky; u nás na ni narážky již u Husa. Původně rozluštění bylo ,hvižděc', ,hvížd" (= červivý ořech); to pozdější opisovač nesprávně opravil ,pištěc', další pak chybně změnil v ,pískej'! Podobně lidové něm. luštění ,Koth' ,Dreck' přeložil mylně ? 160 ,Bláto'. Odilo 34 četl »Když to vidím, nechám to ležet a když to nevidím, tehdy to zdvihnu« (»Děravý lískový ořech«); obyčejné znění: »Kdo toho nevidí, zvedne to; kdo to vidí, nechá to ležet« E 68 = V 303 - ? 160; sic. »Vidíš ho, nezdvihneš ho, nevidíš ho, zdvihneš ho« (»Hvizdák, červivý lieskovec«) Dobšinský 1870 (Sborn. Mat. slov. I, 134); »Keď ho nevidím, zdvihnem ho, keď ho vidím, nechám ho« Z 101; též var. s řešením Jablko červivé': »Keď vidím, neodtrhnem; keď nevidím, odtrhnem« Sasinek, 1870, Sborn. Mat. slov. I, 138.

Č. 31. Jedna z nejznámějších, nejrozšířenějších a nejstarších hádanek; srovn. Nár. věstn. XVIII, 20—21. Čteme ji u Klareta č. 9: »Bis bini fratres currunt se non rapientes: Ipsa quaterna rota currus dabit ista soluta«, ta je již z románu o Apolloniovi (tam však ,sorores', tak i v ruském, polském a staročeském překlade: ,čtyři sestřicě', v. Polívka, Listy filol. XVI, 1889, 438), ale již zkrácena: původně bylo přidáno: »Kdyžto kam běžechu, — nikdy nic sobě nevecechu; jedno když jich nezlíčiechu, tehdy vysoko vzkřičechu.« V té zkrácené klaretovské formě je dnes něm., maď., srb., rus., blh., pol. a také v našich nářečích; nejznámější forma: »Čtyři pacholíci se honí a žádný žádného nedohoní (E 86, V 112, ? 185; Erben uvádí i variantu »Běží, běží 4 panny, žádná druhé nedohání«); valaš. »Idú štyřé bratři a žádný druhého nemôže dohoniť« Vel. 89 (podobně Peck 111); slez. »Štyře chłopi se hoňa a nikda sa nedohona« P 74 (a 75) ; sic. »Štyria bratia naháňajú sa po svete a nemôžu sa dohoniť« Loos 15 (= Z 141; taktéž Nemcova 206 = Štěpnice 1857, 127) atd. Odchýlila se mor. »Čtyry nohy bez prstů a bez paty, nechávají po sobě jen dvě šlapy« ? 141 (= V 108, ? 389).

Č. 38. Z něm.; v Ratbüchlein shodné. Srovn. HO. 400: »Geht was Totes durch den Wald und zieht was Lebendiges aus den Stauden raus.« Čteme již u Klareta 85: »Quod vult non vivum in silva pellere vivum ? Pecten non vivit, lendes de crine resol-vit«. Velmi rozšířena; již Odilo 4: »?? je to? Mrtvěj z vlasů živýho táhne. (Řeben z vlasů vši),« mor. »Mrtvý vleče živého z hor« B. 159; sic. »Mŕtvy živých vyháňa« Z 228 (ale s odchylným luštěním ,Pohrabáč') nebo »Živý mŕtveho, mŕtvy živého ven z hory ťahá« Z 81; dosti již změněno: »Malé pána podkasáňa v hustom háji zvery sháňa Z 80.