Č. 58. Z něm.; srovn. HO 3 a pozn. str. 134; také polsky, srbsky, ukrajinsky, lotyšsky — viz NVČ. XVIII, str. 31—32, ale s rozluštěním téměř vždy jiným. Něm. (H 3): »Eins sagt: ,Wenn's nur bald Tag war!' Eins sagt: ,Wenn's nur bald Nacht war.' Eins sagt: ,Mir ist's ein Ding, ob's; Tag oder Nacht ist, ich hab' nie meine Ruh!' (,Das Bett, die Tür und der Kessel'). Nč. »Jedno praví: ,Kýž je den.' Druhé praví: ,Kýž je noc!' Třetí praví: ,Ať je den, nebo noc, já mám vždycky tíže moc!'« (Svíce, dveře, hodiny) E 19, V 221, K 369. HO 134 uvádí jako varianty jiné ještě hádanky, ale ty jsou samostatné.

Č. 70. Jedna z nejznámějších hádanek ve mnohých variantech; něm. HO 209a »Gott sieht es nie, der König selten, doch alle Tage der Bauer Veiten«, t. 209b »Dar Pauer sieht's olle Tog, dar Kaiser's Joher aemohl, ounser Herr Gott goer ni«; taktéž maďarsky, anglicky atd., srovn. Zeitschr. f. d. Myth. III 346 atd. Nč. n. př. »Pán Bůh toho neviděl nikdy, císař málokdy a sedlák to vídá každý den« E 121, V 729, ? 380; mor. »Co to je? Bůh to jakživ neviděl, císař neskoro a my to vidíme každý« P. 51 (z Lipovky a Sloupu); valaš. »Kdo nevidí sobě rovného nikdy, kdo někdy, kdo dycky?« Peck č. 42; slez. »Pambů to něvidi, tisař to zavdy vidi, sedlák to každý deň vidi« P 82; sic. »Vševidúci Boh nikda nevidel ani neuvidí, pápež vida ho len zriedka, kráľ častejšie, sedliak každý deň« 1870 Dobšinský Sborn. Mat. Slov. 1,134 (ale zdá se jen poslovenštěné z R122 »Bůh to nikdy neviděl, papež málokdy, král častěji a rolník to vidí každý den«) nebo »Sedliak ho vidí každý deň, pán často, kráľ zriedka a Pán Boh nikdy« Z 287 atd. Též slovinsky (F »Zeitschr. f. dt. Myth.« IV. 393), polsky atd.

Č. 81, 82. Z něm.; m. ,Jana Dlejana' jest v č. 81 ,S. Joh. Seegen'; o tom ,truňku s v. Jana' často vykládá Zíbrt (Listy z dějin kult. atd.).

Č. 109. Hádanka velmi stará, velmi rozšířená; parodie na starší theologický výklad, proč stojí na kostele kohout (též zveršovaný: »Multi šunt presbyteři, qui nesciunt, quare super domům Domini gallus debet stare...«). Také něm., maďař.; ale do lidu málo pronikla.

Č. 110. Hádanka rovněž velmi stará a velmi rozšířená; ale zněla původně o ,strace' (o ní pojednal zevrubně 1917 Aarne, v. Nár. věstn. čsl. XVIII, 1—2) ; zde (= něm. v Rätselbuch) již pozměněna, dnešní forma: »Stojí v rose jako panna, bílý jako sníh, zelený jako dětel, černý jako uhel« E 38 (»Strakoput«), V 877 (»Strakapoud«) ? 171 atd. Starší a původní forma (,straka') je u E 37, sic. u Z 330, rus., ukr. atd. Podle vzoru této hádanky vzniklo pak hodně nových (formy Jsem — nejsem' . . .), jako o mrkvi atd.