Č. 132. Z něm. Jedna z nejznámějších a nejstarších hádanek, ale v rozmanitých variantech a s rozmanitým luštěním. Nejstarší znění něm. (1505) »Vierbein erwüscht ein bein, — do nam zwey bein drei bein — und warff vierbein mit dreybein .— daz vierbein einbein ligen liess«; o variantech ostatních srovn. Aarne (literaturu viz v Nár. věstn. XVIII, 29—30). Nové něm. varianty z Československa uvádí HO č. 6, str. 22—24 (desateré znění), liter, na str. 135. Nč.: »Přišla čtyrnožka ke třínožce, převrhla třínožku; přišla dvojnožka, bila dvojnožku, že převrhla třínožku« (Kočka, rendlík, hospodyně) V 779; totéž luštění mor. »Čtveran zhodil trojana a dvojan pobil štverana« (B 159 = ? 302) a sic. »Prišla štvornožka ku trojnožke, převrhla trojnožku; prišla na to dvojnožka, bila štvornožku, že převrhla trojnožku« Dobšinský, Sborn. Mat. Slov. I, 133. (Mačka, rajnica, žena.) Starší znění a luštění má mor. »Sedí dvojnohý na trojnohém, má před sebou jednonohé. Přišlo ? němu čtvernohé, uchytilo jednonohé. Dvojnohý vstal, chytil trojnohé a honil čtyřnohé, aby mu dalo jednonohé« (B 159) a slez. »Seděl dvojnoh na trojnohu a jid nohu. Přiletěl čtvernoh a uchytil dvojnohovi nohu. Dvojnoh se rozhněval, ulomil troj-nohovi nohu, hodil za čtvernohém nohu a zlámal čtvernohovi nohu« P 140 (Švec, pes, husí stehno) atd. Narážka na tuto hádanku již v antice u Athenaia, XIII, z řeči heter (v. Aarne).

Č. 137. Z něm.; jedna z nejstarších a nejznámějších hádanek. Je zapsána již v X. stol. v hádankách z Reichenau a Aarne jí věnoval celý III. svazek svých studií »Vogel Federlos« (v. liter, v Nár. vestn. XVIII, 10—11); vznikla kontaminací hádanky s magickým zaříkadlem. U nás jen část její zaznamenal již Klaret č. 14 »Alat alis (ales), quamvis caret alis: nix michi solvis«; tato kusá je doložena polsky, u nás na Moravě »Letí, letí, křídel nemá, — sedá, sedá, zadku nemá« (B 149, ? 371) a na Slovensku »Letí, letí, krídla nemá; sadně na zem, nohy nemá« (Němcová Štěpnice, 1857, 127; = Z 314); v Čechách rozšířeno: »Kousá, kousá, nemá zubů; lítá, lítá, nemá křídel« E 10, V 373, ? 277. Původní forma něm. (z lat.) »Es flog ein Vogel federloss — uff ein Baum blattloss, — kam die Frau mundtloss, — frass den Vogel federloss« (nové něm. formy uvádí HO č. 1 v sedmi variantech, liter, na str. 134); z ní forma Poh.; tu zpracoval nově J. V. [Rozum 1850 č. 118: »Sletěl ptáček bezperák na náš strůmek bezlisták; přišlo ale bezhubátko, sežralo to bezpeřátko«, z něho pak jeiobvyklá forma česká E 11 (tu je opraveno ,bezhubátko — mundlos' v nynější ,bezzu-bátko'), V 854, ? 146 atd., odtud je sic. »Vtáci lietajú bez krídel, sadnú na strom bez nôh, potom príde ktosi bez rúk a požere vtákov bez úst« Loos 2 = Z 317 atd.