lesní, nedvědice, medvědice, malinník, ostružník, rubus fruti-lesní, nedvědice, medvědice, malinník, ostružník, rubus fructi-cosus; polní, ježiník, malinník, rubus caesius; ovoce černé maliny, černé jahody, jahody malinové. — voškeruše: oškeruše, dráč, berberis; srv. drinky. — vošlach: vošlejch, ošlejch, ošlajch, šalotka, scalogum (t. j. scalonicum). — pór (porrunm); ošlejch menší, pažitka, šnitlík. — vyždieti: vyždímati.

zámutek: zármutek. — zázvor: zinziber, amonum zingiber. — zlato: lékem srdci; rozpálené hasiti ve vodě pro zdraví; zlato ryzí ochranou zdraví; zlaté nádobky pro zdraví; zlaté prsteny zdravé, zvláště zlaté prstenní.

žiezniti: žízniti. — žriediti: zřídí.

Názory a pověry našeho lidu z Heralecka v Čechách.

Příroda je plná duchů, jichž činnost však omezena jest, vyjímaje známou »polednici«, jen na přítmí.

V lesích jsou »lesní ženy« nebo také »divé ženy«, které za soumraku na pokraji lesů vábí ? sobě mužské, nejvíce opozdilé chodce a pasáky; kdo ? nim přijde, toho ulehtají.

Mimo to jsou v lese různá strašidla a zjevy. »Jistý člověk hnal pod večer voly po cestě lesem, Najednou uhne jeden, bílý, vůl přes příkop, člověk za ním, ale volek zmizel mu u stromu zrovna před očima. Hledal ho a hledal, ale kde nic tu nic; jako by se zem po něm slehla. Šel tedy strejc domů; ráno šli hledat znova a hle! volek stál u téhož stromu, kde mu zmizel — z toho je vidět, že nebylo to samo sebou.«

Po téže cestě vezli panští voláci kosťovou moučku domů. Hovořili vesele a cesta jim hodně ubejvala, ale jenom až ? rozcestí, ? »vobrázku«. Tam najednou začali koně frkat a plašit se a ne a ne hnout se z místa. Chasa poháněla bičem, pomáhali tlačit, a ač to bylo na rovině a koně zabírali do strhání, nehnuli se. Složili tedy moučku pod vobrázek, kdo by ji tam ukrad — a jeli domů s prázdnem. Ráno šli hledat pytle, ale mimo některé nedotknuté ležely ostatní kolem roztrhány a moučka rozházená — »v těch musela bejt moučka z lickejch kostí«.

Na loukách »běhají světýlka«, po polích i po loukách »chodí lucerna«. Světýlka zavádějí jen lehkověrné, lucerna vůbec neškodí. — Starý soused vypravoval: »Šel sem večír z Herálce; tma bylo jako v pytli; najednou na nohavickejch loukách takový světlo; koukám, koukám, a vono to porád po