str. 30
Charonovský přežitek. Francouzský archeolog A. Desforges zaznamenává v Bulletin de la Société Préhistorique fran-caise 13, 1916, 295, zvyk ze Saint Paris le Chátel (Niěvre), že se klade zemřelému do dlaně mince před uložením do hrobu a provází se tento milodar úslovím: »Aby se zemřelému usnadnil převoz bárkou.« Desforges pochybuje o jakýchkoliv literárních vlivech na Nievreské rolníky a domnívá se, že je tento zvyk přežitkem z dob předhistorických, kdy byl asi velice rozšířen. Jsou to výrazné stopy známého obyčeje, který byl i u starých Čechů rozšířen, jak na základě reminiscencí při Hájkově líčení pohřbu Kroková vyložil prof. Č. Zíbrt. (Seznam pověr a zvyklostí pohanských z 8. věku, 21 n.) Josef Skutil.
Zatmění měsíce r. 1668. Adam Plintovic ze Skočova, varhaník v Žilině, píše o zatmění. Viz Jireček, Rukověť II. 125. Vedle známých písní v Cythaře a vedle překladu Kegeliova spisu »Dvanáct přemyšlování duchovních« vydal r. 1668: Písnička ? pokání povzbuzující ? ? výstraze jednoho každiho věrného křestiana, naschvalně ? tomu dni, v kterémžto slunce nebeské zatměné spatřeno bylo, totiž dne 4. novemb. 1668 okolo druhé a třetí hodiny po poledni, složena, v zdejším kostele spivana a pro budoucí památku urozeným, slovutným moudrým a opatrným, domini iudici, caeterisque dominis senatoribus a při tom celé obci města Žiliny offerovana od Adama Plinto-vitze, vytyštěno v Žilině, v impressí Jana Dadana, leta 1668, 16°, 4 1. Spiva se jako: Žalostne děvečka plakala. Aneb: jinu notu obecni. Sign. bibl. Nár. mus.: 27. F. 55. Č. Zíbrt.
Chtěla se zbaviti bosorky. (Národní Politika dne 7. prosince 1930 v čís. 336): Na bratislavské státní zastupitelství bylo podáno trestní oznámení na 641etou Evu Fajnorovou pro těžké ublížení na těle. Svého času onemocněla Fajnorové drůbež a krátce nato roznemohla se i drůbež okolních sousedek Fajnorových, které ji podezřívali, že je bosorka (čarodějnice) a že nemoc drůbeži přičarovala. Fajnorová zase podezřívala 891etou Marii Mihalíkovou. Aby se jí zbavila, přišla ? ní jednou a dala jí 250 Kč, aby toho čarování nechala. Mihalíkové byl asi příjemný tento dar a proto si z toho dělala žerty. Fajnorová se jí však chtěla zbaviti za každou cenu a proto se rozhodla ? hroznému činu. V těchto dnech časně ráno se dostavila ? domku Mihalíkové a vyžádala si, aby jí otevřela. Jak vstoupila, vytáhla zpod zástěry hrnec s vřelou vodou, kterou na stařenu vylila. Rud. Janovský.
Domácí lékařství (lékařství o klokočce). Sborník Historického Kroužku, vydávaný družstvem »Vlast« v Praze ?., v roč. XXXII. (1931) přináší článek archiváře Frt. Teplého: »Sedlčan-ská kniha Jana Procházky«, mydláře a radního písaře města
|
|
