předvídati. Tento výstup hromových kamenů vysvětluje pěkně germánská mythologie jako vracející se blesky zpět do hromo-bijných rukou Donarových. Naše pověra nezná asi původu zázračné moci hromových kamenů, pouze I. L. Červinka zaznamenává ze dvou míst, že hromový kámen má svou nadpřirozenou moc od Lucifera(!)48) Takto lid získává nejčastěji přímo hromové kameny, leč K. J. Maska zaznamenává dva zajímavé případy provenience hromových kamenů ze Strážnice, kdy prý byly doneseny tyto předměty z Mikulova nebo dokonce až z Mariacel z pouti, kde se hromové kameny dokonce prodávaly, a analogický případ uvádí I. L. Červinka z Rešic (okr. Mor. Krumlov), kde pocházel hromový kámen taktéž až z Mariacel.48) Tato cizí obchodní provenience hromových kamenů je důležitá se stanoviska prehistorického (srov. dále). Šťastný nálezce hromového kamene mívá obyčejně velké štěstí,50) lehce může získati na př. poklad;51) majiteli těchto hromových kamenů bývali na vesnicích obyčejně obecní pastýři, kováři, starší a zkušené ženy.52) Hromový kámen lze si celkem velice těžko zaopatřiti,53) v mnohých rodinách se chovají hromové kameny jako vzácné dědictví s pokolení na pokolení, bylo je však možno také získati koupí za 5 zlatých (roku 1895).54)

Takto získaných hromových kamenů, v nichž kromě řídkých případů se nedospívá celkem ? žádné diferenciaci, používá se jednak jako ochranného prostředku proti hromu a blesku a jednak v léčitelství.

Proti hromu a blesku, s kterými je spojována v pověře celá řada nejrůznějších představ o původu, účelu atd. (srov. souhrnně HWDA I 1400), je používána i mezi českým lidem55) celá řad nejrůznějších praktik, někdy dosti starého data,5e) jako na př. dosti často zvonění,57) zaříkávání a obětí,58) nejčastěji však a podle lidové pověry také s největším úspěchem, jak o tom svědčí zejména rozšíření a praktikování tohoto přežitku, hromových kamenů. Do domu, kde se chová hromový kámen, prý nikdy neuhodí;58) proto se zažehnával hromovým kamenem, který se nesměl vzíti do holé ruky, ale pouze do lněného roucha, požár,6") proto se kladly hromové kameny často za krovy,61) při bouřích byly kladeny na okna.62) Nejčastěji pak byly zazdívány hromové kameny, aby chránily (podobně jako jiné prostředky)63) před bleskem, protože oheň takovýmto božím poslem vznícený je těžko, podle aristotelovského přesvědčení našeho lidu, uhasitelný, přímo do základů domů,64) do zdí, do vytesané jamky v základním tramě,65) kterážto praktika je známa v podstatě na př. z Bretagne (Quil-garse) již ze 16. st.66) a byla snad i u nás praktikována již