nické moci, stává se neviditelným atd., kdo má hromový klín (Wuttke, Heyl, Seyfarth, Grohmann), že by se věšel kámen na stromy a j.s0) Naproti tomu jsou od nás známy některé zajímavosti jiné, v podstatě však běží o tutéž pověru a i důvěru. Leč této otázky, jakož i všeobecné otázky původního vzniku a stáří víry v hromové kameny, se nemíním dotýkati.

Hradisko, Hradiska (1749 »na Hradišti«) (Obrany, Velké Brno), jedno z nejdůležitějších lužickoslezských moravských sídlišť s rozsáhlým přilehlým popelnicovým polem,91) 40 hektarové vysoké návrší brněnské vyvřeliny, chráněné roklemi a sráznými zalesněnými svahy nad údolím Svitavy, sevřeným zde úzce Hády (423 m),92) chráněné od severní strany mohutným valem a dominující samo posledním svahům sklánějícím se sem od severozápadu, je obetkáno celou radou pověstí, jež se snaží vysvětliti prehistorický význam tohoto důležitého místa.93)

Hradisko obřanské bylo podle přesvědčení domácího lidu obydleno a »silně osazeno« již »v dávných dobách«, »dávno snad ještě před Kristem«, »ba snad ještě v době předpotopní«. Národnostní příslušnosti těchto »dávných předků« — souvisí s problémem slavinity popelnicových polí a bude o ní mluveno dále — se dnes lidé zpravidla téměř nikdy nedotýkají, kdežto náboženské jejich poměry jsou vděčnou záminkou ? nejrůznějším dohadům a kombinacím; je však všeobecně a dobře známa a předpokládá se nějaká koexistence dvou zcela rozdílných národností nebo vnějškově silně diferencovaných rac. Obyvatelé zdejší v pravěku byli pohané; běžně rozšířený dnešní názor o jejich pravěkém ritu — kremaci, je snad jediným školním prehistorickým poznatkem, a s ním jsou dnes spojovány také téměř všechny prehistorické nálezy z Hradiště: keramické, kostěné, kamenné, bronzové, z nichž první jsou prohlašovány za hrobní schránky těl zemřelých a všechen ostatní inventář vesměs za hrobové milodary.94) Zajímavo je, že zcela snadno se možno ještě dnes informovati na Hradisku o> Hladíkově výkopu 2 kulturních jam,95) jež jsou všeobecně mezi lidem považovány za předhistorické »kuchyně« obřanských praobyvatelů; názor tento je podporován zejména osteologickým inventářem, jenž dobře utkvěl lidu v paměti (skot, brav, pes atd;) Na Hladíkovy výkopy, které prehistorii samotné mnoho neposloužily, se domácí lidé ještě dnes dobře pamatují a uznávají jejich význam pro poznání pravěkého života, považujíce pouhé povrchové sbírání pravěkých památek za věc přespříliš namáhavou a nikterak se nerenurjící; zásluhou těchto Hladíkových