Ober enim sclavice latina sonat quasi gigas.

Theutunici castrum tarnen hoc oberzez modo dicunt,

Hoc in latino resonat quasi sessio maior.

Sed prudens lector animo perfendere debet

Quod non teutunice sed de slavico trahit ortům.102)

Tato etymologie analogických jmen jména Obran,103) která byla vážně akceptována104) na základech indentifikace obr = avarus,105) měla v domácí prehistorii značný vliv na přecenění poroby avarské, při čemž byl kladen značný význam na př. v Čechách na hradiště češovské nebo na Moravě na jmenované hradiště obřanské nebo obřanské hradiště na Hostýne.106) Této avaromanii naší prehistorie — Brandl na př. se domníval, že »jako obřanské hradisko u Brna Avarům z nynějších Rakous do Moravy a přes Moravu do Čech táhnoucím bylo pevným hradiskem, tak bylo hradisko obřanské na Hostýne baštou avarským plukům, kteří ze sídel uherských do Moravy jako záhubné kobylky se vyrojovali«107) — se opřeli rozhodně I. L. Červinka a L. Niederle,108) poukazujíce, že naše hradiska nemají s Avary nic společného. I když pověstné avarské hrynky svatohavelského kronikáře109) zůstávají stále prehistorickou záhadou — za jediný zaznamenaný a lokaliso-vaný hrynk podunajský pokládá I. L. Červinka »mons Co-mianus« (Ann. Puld 113) na Kumbergu u Kirbachu (Ann. Einhardi, 791, Ann. Regni Franc. 791110) — a přesto, že slovanská prehistorie dnes nazírá na poměr slovansko-avarský zcela jinak,111) přesto platí stále, že naše hradiště nemají skutečně s Avary nic společného.

Sahala-H lidová etymologie u brněnských Obran tak daleko a viděly-li lidové pověsti v pravěkém obyvatelstvu Hradiska avarské obry, dělo se tak jistě jediné pod literárním vlivem.

S obranským hradiskem je spojována v pověstech konečně i osoba pana Jana Šembery Černohorského z Boskovic, na Bučovicích, Pozořicích a Novém hradě,112) »o jehožto na tomto světě živobytí—jak zapsal Mikuláš Dačický z Heslová v Pamětech — mistrné rozprávky byly,« jež byly už vícekráte v naší literatuře sebrány.113) Některé tyto pověsti spojují staré loupežnické pověstné hnízdo obřanské, které r. 1310 brněnští stateční měšťané vyplenili,11') taktéž s panem Šemberou, ale většina se pojí až ? pohrobnímu životu Šemberovu; jedna z nich,115) svědčící o neklidném odpočinku Šemberově jako věčném trestu za stálé útisky a dědický podvod, spáchaný na brněnských minoritech, je spojována i s Hradiskem obranským; Fl. Koudelka116) zapisuje ještě r. 1881, že hrádek pod hádeckou Šumberou prý »za dávných dob s protějším obranským hradiskem (r. 1882 slyšel Koudelka, že na temeni byl »ohromný dřevěný hrad«)