Horák Bohuslav, Daniel Vetter a jeho »Islandia«, Brno, Filosofická fakulta s podporou ministerstva školství a národní osvěty 1931, 211, 2, 3 tab., 1 mapka, v. 8". (Spisy filosofické fakulty Masarykovy university v Brně, čís. 33.) Autor vydal ve svém díle po prvé současně český tekst Islandie podle rukopisu uloženého v Knihovně Národního musea (sign. V G. 19), polský tekst podle tisku z r. 1638, nyní chovaného v Instytutu Ossolińskich ve Lvově a tekst německý podle německého tisku z r. 1640, uloženého v královské bibliotéce v Kodani. Islandie stala se tak přístupnější ve všech svých dosavadních vydáních. Z tisků Islandie otiskl prof. Č. Zíbrt ve Světozoru r. 1893 Islandii z roku 1673 v moderním přepisu: Neznámý cestopis staročeský, a pak znovu jako otisk ze Svetozora vyšla Islandie pod názvem: Daniel Fetter, Islandia aneb krátké vypsání ostrova Islandu, vytištěné od Daniele Michálka v Praze 1673. Praha 1894. Dánský překlad polského vydání byl uveřejněn Thorsonem v Annaler for Nordisk Oldkyndighet og Historie 1858. ? vydání Vettrovy Islandie aneb krátkého vypsání ostrovu Islandu připojil B. Horák obšírný životopis autorův, který je velmi zajímavý zjev v naší literatuře. Krátce z něho vyjímáme: Autor »Islandie« Daniel Vetter (Strejc) byl čtvrtý syn Jiřího Strejce, známého českého spisovatele, překladatele Žalmů a Kalvínovy Instituce. Daniel sám podpisoval se Vetterus a tak ho nazývá vždy také J. A. Komenský, Podle zápisů v Albu stud. Acad. Lugduno-Batavae zjistil B. Horák dobu narození Vettrova v době mezi 13. srpnem a 13. říjnem roku 1592. (R. Vonka klade narození Vettrovo »buď roku 1592 anebo — a to pravděpodobněji — roku 1593«. Neuvádí však přesně pramen, z něhož záznamy pocházejí. Věstník pedag. Praha 1925; III., 169.) Daniel připojoval ke svému jménu často: Leucopolites Moravus. Je tak na př. zapsán na universitě v Heidelberku, na akademii v Leidenu, na titulním listě německého vydání Islandie z r. 1640 a pod. Nelze pochybovat o tom, vykládá autor, že Leukopolis značí Hranice (něm. Weisskirchen), odkud se Jiří Strejc, otec Danielův, přestěhoval do Židlochovic. Zde prožil Daniel patrně léta svého dětství. Určitou zprávu o něm zná autor teprve z roku 1613, kdy v mladém věku podnikl cestu na Island. Na universitě v Heidelberce studoval theologii r. 1618 a 1619. Vyučoval češtině Bedřicha Jindřicha, nejstaršího syna Bedřicha Falckého. Po Bedřichově pádu pokračoval v theologických studiích v Leidenu, kde setkal se s Martinem z Dražova, který se Vettra dovolává ve své Obraně. Z Holandska vrátil se Vetter r. 1632 zároveň s exulanty do Lešna. Tam byl na synodě Bratří starších téhož roku s pěti jinými bratřími ordinován ? úřadu kněžskému a svěřeno mu řízení bratrské tiskárny.