V Lesně oženil se Vetter s Kristinou Poniatowskou, schovan-kou J. A. Komenského.

Po požáru v Lesně za polskošvédské války uchýlil se Daniel Vetter s jinými bratrskými uprchlíky do Břehu ve Slezsku, kde tehdy vzniklo nové středisko českých exulantů. Na prosebním listu, zaslaném z Břehu 14. února 1657 Komenskému do Amsterodamu, je mimo jiné podepsán i Daniel Vetterus. O tom, kdy podnikl Daniel Vetter svou cestu na Island, rozcházejí se mínění. Jireček v Rukověti II, str. 249 doložil Vettrův pobyt na ostrově Islandu k roku 1626, doby jeho cesty však blíže neurčil. Dánský badatel Thorson soudil, že Vetter konal cestu záhy po roce 1613, druhý badatel Sigurd Jónasson tvrdil, že Vetter svou cestu vykonal buď roku 1613 nebo 1614. V českém tekstu Islandie je uvedeno určité datum, kdy Vetter na Islandu byl, a to rok 1613. Proto určil prof. Č. Zíbrt (»Islandia«, Praha 1894, otisk ze Světozora 1893), že D. Vetter svou islandskou cestu vykonal 1613, s ním tak učinil Krček v Kvartalniku hist. IX., str. 117, Karásek v Pražských novinách 1896, čís. 178, Metelka v Věstníku Král. české společnosti nauk 1895, str. 12, tř. fil.-histor.-jaz. Prof. Zíbrt uvedl pro datování islandské cesty ? roku 1613 událost, o níž se rozepsal Vetter ve svém cestopise, nešťastnou to příhodu z roku 1613, kdy prudký vítr zachvátil malou loďku se šesti osobami a rozbil ji o skálu i s lidmi. Č. Zíbrt soudí, že tu píše Vetter z vlastní zkušenosti, vzpomínaje události prožité. Letopočet 1613 nalezneme jenom v tekstu českém. V tekstu polském ani německém není uvedeno, že r. 1613 na sv. Jana sněžilo, jak to zaznamenává tekst český: »Jakožto i léta 1613 od nás spatříno, že ńa svatého Jana, kdy u nás nejtepleji bývá, tam tak hrubě sníh pršel, že ho za hodiny neb dvě dobře na půl lokte napadlo.« (Tisk z r. 1673 1. ? 1.) Vonka ve Vest. pedag. III. str. 170. dospěl ? jinému časovému určení islandské cesty Vetterovy, totiž ? době mezi 1. 1625—1631. E. Walter datuje cestu Vettrovu k roku 1625.

Společníkem Vettrovým na cestě na Island byl bratrský kněz Moravan Jan Salítnon. Na konci předmluvy v polském vydání Islandie prohlašuje Vetter dílo o Islandu za svoji práci, proto se B. Horák domnívá, že Jan Salmon nebyl spoluautorem Islandie, jak lze vyčísti ze zprávy a z interpunkce Regen-volsciovy v Syst. Hist.-chron., str. 337: Edidit (Daniel stregi-cius Vetterus) descriptionem insulae Islandiae, quam ipse lustra-verat, cum Johanne Salmone Moravo. Loď, která dopravila D. Vettra s jeho společníkem na ostrov Island, vyplula z Brém 16. května 1613 a přistála na západním konci Islandu v pátek po neděli sv. Trojice 7. června. V 16. a 17. století odhadovali cestu z německých přístavů při Severním moři na Island asi