na čtyři neděle. Loď plula za velmi příznivých podmínek, vy-konala-li cestu za pouhých 23 dní i při své chatrnosti, jak autor dokládá v českém tekstu z r. 1673 poznámkou o tom, že byl »šíf chatrný«, podobně v polském tekstu »okręt nasz nie barzo szumny« a v německém tekstu »ein schlechtes Schiff«. — Ze zmínek Vettrových o pobytu na Islande je patrno, že tam pobyl i s cestou asi 9—11 neděl a že »v času krátkém nebylo možné všeho v dokonalosti shlédnouti«. — Jaké motivy vedly D. Vettra s Janem Salmonem na Island, zůstává nevysvětleno. Prof. Zíbrt poukázal na motívy náboženské, které byly účelem cesty. B. Horák považuje za vyloučeno, že by Vetter a jeho společník byli podnikli cestu na Island, aby tam sbírkou peněz získali podpory pro svou církev, jak naznačili Č. Zíbrt v Islandii, str. 8, R. Vonka ve Věstníku ped. III., 170 a E. Walter v Čs. R. I. Dokladá to vlastními slovy Vettrovými: »My toho žádostiví nebyli«, poznamenal Vetter, když skálholtský biskup, louče se s hostmi, omlouval se, že jim »zadných peněz nedáva, poněvadž jich nemá.«

Všechny známé teksty Islandie zaznamenává Zíbrtova Bibliografie české historie díl IV., Praha 1907, str. 160. — Nové údaje ze života Vettrova a zajímavé podrobnosti o Janu Salmonovi poskytuje ve své cenné studii Dr. O. Odložilík, Daniel Vetter a jeho cesta na Island v Č. M. M. r. 55., jichž použil B. Horák ve svém díle v Dodatcích na str. 203—204. Autor uvedl ve svém díle dosavadní literaturu o Islandii, sestavil svědomitě hlavní paralelní zprávy, které nalezl v popisech o Islandu, počínajíc Münsterovou Kosmografii (v překladu Zikmunda z Puchová) a Historií Olafa Magna. Uvádí mnohé shody Blefkenovy a Fabriciovy, shody Vettrovy Islandie s mapou ostrova a s tekstem ? ní připojeným v díle Abrahama Ortelia (Theatrum orbis terrarum). Řeší diskusi o poměru tekstů Islandie, srovnává dopodrobna všechny tři teksty, sleduje kriticky vzájemný poměr Islandie české, polské a německé. Dospěl ? názoru, že nejde při třech vydáních Islandie o pouhé překlady podle jednoho tekstu, nýbrž namnoze o troje zpracování téže látky.

Lábek Ladislav, Lidové šperky západočeské. I. Spínátka ? rukávcům. Dr. Frant. Štampach: Srovnávací studie o srdco-vitých spinadlech lidových ve střední Evropě. Plzeň, Společnost pro národopis a ochranu památek v Plzni, str. 15, 4°. — Západní Čechy byly a jsou dosud bohatým zdrojem národopisného studia. Pomalejší tempo kulturního života, přivoděné podmínkami přírodními i hospodářskými a nemenší měrou i rozsáhlá germanisace, jejímž důsledkem bylo ustrnutí na starých formách a tím i konservování jich po dobu mnohem delší, nežli