tomu bylo jinde, poskytuje dnes materiál, který možno označiti za základní a směrodatný pro studium československého národopisu vůbec. Co se zachovalo v této oblasti, to již téměř v celých Čechách dávno vymizelo, aneb se přetvořilo a jen doklady západočeské umožňují zpětný pohled a rekonstrukci původního tvaru, kterážto cesta jediné může vésti ? poznání původních společných zdrojů české lidové kultury vůbec. ? tomuto tvrzení bylo by možno vybrati celou řadu dokladů ze všech oborů lido-vědy, především ze zvyklosloví, hospodářství, kroje a lidového umění. Autor vybral pro svoji studii jediný typ z dosti bohatého inventáře bývalých lidových šperků západočeských: s p i-nátka ? rukávcům. Popisuje je takto:

Drobnůstka tato náleží od posledních dvou anebo tří desítiletí minulosti. Jest to druh prosté volné přezky (na rozdíl od přezek pevných, jedním koncem ? látce neb řemenu našitých), jejíž základní tvar byl obrouček s pohyblivým ouškem, připevněným trnem či jehlou, která tvořila tetivu obroučku.

Změnou jeho v útvar s určitými symbolickými znaky a nakupením jich v části hořejší protáhl se vzhled do výše a zdůraznila poloha. Kroužku dána podoba srdčitá a na ní posazeni dva ptáčci zobáčky ? sobě obrácení, jichž očka vyjádřena malými dírkami. Jehla zůstala na svém starém místě a stala se tetivou srdéčka.

Úpravou právě naznačenou přiblížila se přezka velice typu sponky neb praehistorické fibule, od níž se lišila jediné volně se pohybující jehlicí, která na sponkách jest pravidelně pevně připojena pružným pérem a zapadá do obdélného rourovitého lůžka anebo očka.

Dalším stupněm výzdoby jest drobné rytí po celé přední ploše rozložené, skládající se z prostého čárkování anebo z klikaté linie, jak ji tvoří rydlo trhavým pohybem. Na spinátkách z Chebska jest použito vysekávaného ornamentu, zejména kroužků a kolmého čárkování. V celku jeví se ornamentika tato velmi starobylou, podmíněna jest však i materiálem — tvrdou mosazí. Zde jest také obvod nikoliv hladký, nýbrž kroužkovaný, připomínající živě sponky slovensko-polské. Jsou zde dokonce přivěšena dole i charakteristická kuličková cinkátka.

Snad již v XVIII, století počaly se do nástavce mezi holubičky vsazovati, do zvláště připravených lůžek, drobné gra-nátky, obyčejně čtyři, tvořící jakousi růžici. Rostoucí touha po nádheře rozšířila tuto výzdobu na celou plochu, takže byl granáty obložen i obvod srdéčka a pokryty jimi i obě holubičky. V městech vyskytují se již v XVI. století spinátka, zdobená granátky anebo perlami.