Založení Českého lidu.

S dr. Č. Zíbrtem seznámil jsem se v síních Klementina, když jsme oba studovali na filosofické fakultě. Bylo to v letech osmdesátých minulého století. Nebyli jsme nijak blízkými přáteli, ale stýkali jsme se hojně a hovořívali o různých věcech a plánech vědeckých. Při tom jsme se jednou domluvili, že by bylo dobře vyjeti si po skončení pražských studií na letní semestr do Mnichova: Zíbrt za studiem německé kulturně-historické literatury, já pak za studiem anthropologie a archeologie, jež tehdy přednášel v Mnichově přední německý anthropolog prof. Joh. Ranke.

Měli jsme sice obtíž se sehnáním potřebných peněz, ale konečně se nám to- podařilo. Přijeli jsme r. 1889 do Mnichova, ubytovali v příjemné pensi s vyhlídkou do Anglického parku a počali pracovati, já v ústavě Rankově, Zíbrt v knihovně. Při tom jsme se scházeli denně s družinou českých malířů, jež tam tehdy trávila na umělecké akademii, s Olivou, Velcem, Dítětem a jinými. V tom veselém a družném životě sblížil jsem se se Zíbrtem do té míry, že jsme počali pomýšleti i na jakési užší spojení prací, jimž jsme se věnovali. Má stará myšlenka o potřebě českého speciálního časopisu, věnovaného anthropologii a etnografii, podobného Karlowiczově Wisłę, jež se začala zde v Mnichově ozývati znovu, našla v Zíbrtovi horlivého stoupence a když jsme se vrátili do Prahy i ochotného pomocníka v uskutečnění. On to byl, jenž mezi jiným vynašel nad jiné vhodný titul »Český Lid«, a co hlavního: on vynašel i nakladatele v p. Ši-máčkovi, ovšem s podmínkou, že bude sám spoluredaktorem. Tak se stal dr. Zíbrt ředitelem Českého lidu, ač jsem původně pomýšlel na přítele V. Tilla, jenž se v té době pilně obíral theo-rií i praxí folkloru, noře se do prací H. Spencera, Tylora, Vig-noliho a jiných. Nový časopis měl vycházeti jako dvouměsíčník šestkrát do roka. Prvé číslo vyšlo v .září roku 1891 a našlo přízni v ý ohlas v celé veřejnosti. Nicméně vzájemná shoda, s kterou jsme vydavatelskou práci počali, dlouho nepotrvala.

Český lid jsme se Zíbrtem vedli spolu po 4 léta, potom však nastalo vzájemné ochlazení a rozchod. Příčinou toho byl jednak boj, vzniklý o pravost rukopisů, v němž jsem jako člen odpůrců pravosti obrátil proti sobě nepřízeň rozhodujících kruhů, jed-