depsali jej i slavní naši druhové: Sv. Čech, Jar. Vrchlický, Jan Neruda, J. V. Sládek a Alois Jirásek. A ovšem že podepsal jej také dr. Čeněk Zíbrt jako »autor tohoto listu«.

Když jsme se nedávno s Fr. X. Svobodou na tuto pergamenovou listinu v rámci zadívali, oba jsme se zasmušili: čtyřiadvacet se nás na ní podepsalo, a již jsme jen tři zbyii na živu: Ignát Herrmann, Růžena Jesenská a já.

Čeněk Zíbrt znal soukromý i veřejný život našich předků dokonale, věděl, jak a čím se kdy odívali, jaký byl kde kroj, jaké byly mravy a zvyky při stole, co se v staročeské domácnosti vařilo, pilo a jedlo, jaké byly hry a zábavy našich předků, jaké panovaly pověry, jak se slavily svatby, jak se kdy v Čechách tancovalo a - všem tom a mnohém jiném psal zajímavé články a vydal celou spoustu knih a knížek. Bez důkladného studia publikací Zíbrtových nemohl se již obejíti nikdo, kdo chtěl u nás psáti historické povídky a romány, a jsem přesvědčen, že by bez přípravných prací a studií Zíbrtových nebylo mohlo dojíti ani ? slavné národopisné výstavě naší.

Však si při ní Zíbrt vzpomněl, s jakým s počátku bojoval nepochopením, ano jak i posměch ho stíhal, když přišel u nás s folklorem. Když se na národopisné výstavě měly pořádati národopisné slavnosti moravské, požádal jsem, rediguje o prázdninách zase Světozor, Zíbrta, aby do Světozora napsal o slavnostech těch nějaký článek ? obrázkům. Zíbrt mi horlivě vymlouval, abych článku takového od něho nechtěl a ani jiného neuveřejňoval, protože o všem tom psal již a právě ve Světozoru dříve, než to počalo býti v módě. »Našim kruhům vzdělaným — píše mi 17. VIII. 1895 — zejména Pražákům je to ovšem za nynějšího ruchu novinkou, viděti svatbu moravskou, jízdu krále atd. Jak se dříve posmívali nám, kteří jsme na tyto slavnosti a zvyky lidové upozorňovali [na př. psal p. L. (Lier?), že budeme po Příkopech nositi koženky a vydrovice, že budeme míti kabáty s vyšíváním atd.], tak nyní rychle vzrůstá nadšení pro tyto věci, v publiku i časopisectvu. Světozor má však tu šťastnou výhodu, že již dávno před tím, než vzplanulo nynější horoucí nadšení při pohledu na malebné kroje a rázovité slavnosti,

všecky tyto věci přinášel, text i vyobrazení.-----------A uvidíš,

až bude výstava skončena — jako sláma shoří nadšení. Bude zase liknavost!----------«

Od r. 1892 s prof. L. Niederlem a r. 1895 samostatně až do své smrti vydával Č. Zíbrt národopisný sborník »Český lid«. Jaká to imposantní řada objemných svazků a co je v ní uloženo práce Zíbrtovy i jiných (jeho spolupracovníků), jsou to pravé poklady českých lidových řikadel, písní, pohádek a pověstí, zvy-