@R@93

mezit původ, smysl a účel věcí a dějů, v nichž se obrážel všechen kulturní život venkova bývalého i současného. Říci čistou, ne-pentlenou, nezámyslnou pravdu. Třídit, ale neškatulkovat. Nebýti museálním fanatikem, ale zachovat živý, teplý kontakt a zdravý spodní proud mezi hodnotami včerejška a dneška. Ukázat bohatství našeho venkova nikoliv v číslicích, udávajících výnosnost toho či onoho v litrech a kilogramech, ale v nepřeberných a různotvarých možnostech, jak se náš člověk dovedl radovat i jak dovedl smutnit, jak se měl duchovně k bohu a světu. Toho všeho jsme potřebovali jako soli a této soli nám hojně poprával dr. Zíbrt, jeho Český Lid, jeho všechno literární i přednáškové dílo.

Díky mu za to. Nebyli jsme my prvními a nejsme rozhodně posledními, kterým by dr. Zíbrt bezradně chyběl, kdyby ho nebylo. Kdyby po něm nezbyl ten čistý a hojný pramen, ? němuž musí a musí ten, jenž nám dnes tak bolestně schází. Spravedlivý mluvčí našeho nového, obrozeného venkova.

S dr. Zíbrtem seznámila jsem se v kroužku, který byl sezván výkonným výborem Jubilejní výstavy, aby se ujal vypravení České chalupy a Výstavy lidového umění českého. Byl s kand. filosofie Jos. Šimákem a se slč. Růž. Rýznerovou nejmladším členem našeho kroužku, v jehož čele stál mistr Jirásek.

Doktor Zíbrt při práci v České chalupě se seznámil s praktickými stránkami studia našeho lidového umění, hlavně pod vedením prof. Kouly, což se obráželo pak i v další jeho činnosti v zájmu badání o lidovém umění konaném.

Bezprostředním výsledkem součinnosti Zíbrtovy se staršími pracovníky bylo založení měsíčníku »Český lid«, v jehož vydávání firma Šimáčkova se uvolila.

První číslo »Českého lidu« vyšlo v září 1891, ročník první dokončen r. 1892. Přípravy ? vydávání »Českého lidu« datují se již z července r. 1891. Pamatuji se na to a mám k tomu ostatně i písemné doklady v několika dopisech Zíbrtových. Píše mi 3. července: Prospekt sborníku, o němž jsem Vám vyprávěl, odešle na adresu Vaší nakladatel pan šimáček. Poněvadž bych tak rád v prvním čísle »Českého lidu« měl článek ze vzácného péra Vašeho, prosím Vás, slovutná paní, uctivě a zdvořile, abyste ráčila laskavě do 15. t. m. rukopis (aspoň část jeho) při-