nitru umístěném. V užším smyslu slova jsou to napodobení lidí neb zvířat, které hnacím strojem napodobují pohyby a funkce živočichů. Z doby nejstarší známy jsou sochy Dae-dala z Athen, letící holub Archyta Tarentského, hlemýžď De-metria Phalereuského atd. Aneb to byla kouzelná hesla, která prý stvořila podle lidového nazírání živočicha. Nejznámější toho příklad zpracoval Goethe ve svém »Učni kouzelném« (Zauberlehrling), jehož pramen pochází od Luciana, jehož »Lhář« vypravuje o knězi egyptském, který prý dovedl slovem kouzelným stvořiti ze závory neb koštěte sluhu a po vykonané práci je opět proměniti v stav svůj bývalý. Středověk následoval v pokusech napodobení člověka, alchymisté se snažili v retortě stvořiti tak zvaného »homuncula« (človíčka). Známý Theophrastus Paracelsus podává ve své knize »De natura rerum« dokonce i návod k tomu. Vývoj hodinek dal příležitost sestaviti takové figurky, jak je vidíme na příklad u nás v Praze na apoštolech staroměstských hodin radničních, které pocházejí z r. 1490 od mistra Hanuše. Ke konci 18. století byly věhlasné t. zv. Anderity otce a syna Droze ve Francii. V roku 1841 dokonce předpovídal filosof Jan Jakub Wagner, že nadejde doba, kdy lidé se budou tvořiti cestou — chemickou. A dnes, téměř 100 let později, nedospěli jsme v této otázce ani o krůček dále.

Problém »Golema« (člověka z hlíny stvořeného) není původu čistě židovského, je to otázka všeobecně lidová, která ale jako několik jiných otázek došla v židovstvu nejlepšího rozluštění. Neb židé nahradili kouzelnictví snahou duševní, z čeho lidová báseň stvořila Golema pomocí kabalistické knihy »Sefer Jezira«, díla to prastarého, tajuplného, které vykládá stvoření světa na základě mystiky číslicové a podává návod ke stvoření živočichů. (Tištěna v Grodnu za vlády Alexandra Pavlovice 1806.) Jak píše Jan Schudt, gymnas. con-rector ve Frankfurtě n. M. 1714 (jehož výklad Jakub Grimm ve svém spise »Zeitung für Einsiedler« č. 7, 1808 převzal), může se takto tvořiti tvor člověku podobný, z hlíny, Golem, hrubý, neotesaný člověk podle vzezření, který dovede choditi, různé práce udělati, ale nemůže mluviti, jak již je uvedeno v talmude Synhedrin Gemara, kap. 7. »Obzvláště polští židé jsou mistři v tomto umění a udělají sobě Golema, jehož používají ve svých domech ? různým pracím.« Podle zprávy Tetzlovi z r. 1689 stvoření golema se děje následovně: Po odříkání určitých modliteb a postech udělají si lidskou hlavu z hlíny a když nad ní vyřknou jméno Boží, t. zv. »Schem hamphorosch«, obživne hmota a rozumí, ačkoliv mluviti nedovede, všemu a také vše, co se gołemu nařídí, vykoná. Napí-