šou mu na čelo slovo »enies«, to je »pravda«. Taková figura roste však rychle a přerůstá všechny v domácnosti, kteří pak mají z ní strach. Aby mu obrovské sily ubrali, smažou rychle první písmenku slova »emes«, takže zbude pak jen »mes« (— mrtvola), která se opět rozsype v hlínu, prach.

Lze vyvoditi ze styků židů v Polsku s židy v zemích koruny české, že pověst o Golemu se dostala nejen do Německa, nýbrž i do zemí českých, do kterých byli často rabíni polští povoláni, kteří udržovali styky se starou domovinou. Jen takto lze rozuměti pověsti o Golemu Pražském. Podle časopisu »Ma-gid« 1867 č. 42 zabýval se rabi Leví alchymií a teoretickou kabalou. Nikde není poznámky, že by se kdysi zabýval i s kabalou praktickou. Ani židovští kronikáři, vrstevníci rabího Leva, jako David Gans, zvaný Hus, který se s Levém stýkal a jej několikráte ve svém spise Zemach David cituje, ani kronikáři křesťanští se o Golemu rabího Leva vůbec nezmiňují. Ano, ani ve velké židovské encyklopedii »Pachad Jizchach«, lékaře Isaka Lamprosiho ve Feraře (vydané 1743 v Benátkách), která vyšla v řeči vlašské, heslo »Golem« se nenalézá'

V domácích pramenech vyskytuje se pověst o Pražském Golemu rabího Leva teprve v Sipurim, sbírce židovských pověstí, bajek a mythů v r. 1858 Wolfem Paschelesem v Praze vydané. Napsal krátkou tu stať o Golemu lékař a spisovatel Leopold Weisel, který pak jako zbožný křesťan zemřel někde na Šumavě. Podává pověsti tak, jak je od starých lidí býval by převzal. Bezpochyby tajuplný, mystický živel židovstva východního svým kouzelnictvím a okultismem v literatuře oplodnil střední Evropu, kde našel půdu úrodnou a v literárních pracích novoromantických o Golemu spisovateli Mey-rinkem, Brodem, Buberem a jinými výrazu došel. Jak propagoval film pověst o Golemu, ať už Pavlevem Wegenerem nebo Voskovcem a Werichem, toho byli jsme svědkové.

Z literárního zpracování legend o Golemovi z posledních desetiletí buďtež uvedeni Vrchlického »Moudrost rabínova«1, Jiráskovy »Staré pověsti české« a německé drama kabali-stické »Rabín Pražský« od Jana Hessa v Lipsku a Karlsruhe. V roce 1910 vyšla kniha hebrejsky psaná »Zázraky velkého rabina Leva v Praze Golemem, kterého stvořil pomocí kabaly, by bojoval proti pověře tehdejší doby, jakoby židé používali ve svém ritu lidské krve«. Vydal Hirsch Steinmetz ve Fryštadtě v Haliči. V předmluvě praví, že to jest dílo, které bylo skryté 300 let jako děj sám, a že se našli lidé, kteří vše zapírají v domnění, že to je bajka. — Po dalších 10 letech vydal opět haličský rabín Chajm Bloch knihu o Pražském Golemu, prý podle rukopisu v Elsasku nalezeném, pověsti od jeho