Anabaptistů, důležité poznámky o panských inventářích, o novokřtěneckém nádobí v XVI. a XVII. stol. a pod.

Důležitými doklady a prameny jsou také zápisy a různé poznámky zapsané v římskokatolických matrikách v těch farnostech na Slovensku, kde se Habáni usadili po svém odchodu z Moravy.

Dík nařízením primasů-arcibiskupů ostřihomských (Sze-lepcsény, Barkóczy a j.), ve kterých čteme, aby faráři v těch obcích, kde se anabaptisté usadili, na tyto jinověrce usilovně působili, znovu je křtili a je obraceli na římskokatolickou víru. A za druhé měl dotyčný »parochus loci« (místní farář) na starosti znova přestouplé Habány, aby se tito opět neoddávali bývalým bludům. Podle těchto patentů faráři v dotčených obcích každého Habána tehdy pozorně značili ve svých matrikách. Ve většině případů jedině ze zápisů římskokatolických matrik (asi od r. 1600) se dovíme jména prvotních Habánů a více méně jiné poznámky o (jejich životě. Víme, že v těch dobách a téměř až do 2. polovice XIX. stol. byli představení farností mocnými pány na takových zapadlých dedinkách, a že se na jejich dobrozdání a doporučení nejvíce dalo. Zkoumá-me-li písemnosti a doklady o sporech a odporu Habánů s tehdejšími představiteli římskokatolické církve a světské vrchnosti, vidíme, že skoro v 90% případů bylo řízení vedeno podle matrikových dokladů a svědectví pánů farářů.

Je známo z dějin náboženského boje sobotištských Habánů s řím.-kat. farářem Filou, který velmi pečlivě Habány v matrice značil, že po jeho dobrozdání se pak dala u úřadů světských různá trestní nařízení, persekuce a opatření (Pav. Beblavý, Habáni v Sobotišti, Časopis slov. mus, spol. Turč. Sv. Martin r. XV). V těchto aktech a podaných výpovědích se strany Habánů je nám nyní možno zjistiti různé důležitosti o duchovním jejich nazírání, o majetkových poměrech a p. Také měli faráři v XVIII. stol. nařízeno, podávati pravidelné zprávy zvláště o duchovním životě Habánů na vrchní úřad stolice prešpurské, nitranské a trenčanské (býv. staré župy). V tomto vykonávání byl nejhorlivější vzpomenutý farář Jan Filo i se sobotištským habánským knězem, »paterem-missio-närem« Emerichem Cotarim (v 2. pol. XVIII, stol.) a potom též velkolevárský parochus Šimon Kassák s tamějším duchovním správcem Habánů i »Capellae conv. Anabaptistar« (ha-bánské kapličky) Matyášem Schorerem (1723—1804). Zabývaje se již dlouhou dobu historií slovenského džbánkařství a hrnčířství, nemohl jsem ovšem pominouti dějiny a působení Habánů na Moravě i na Slovensku, neboť, jak je známo, byli právě Habáni prvními a mnohými džbánkaři u nás a od nich