socké radnice a Občanské záložny, až do dne, kdy byly odneseny do nově zřízeného musea vysockého.

Mnoho z věcí, dnes vzácných a drahocenných, se časem rozbilo, ztratilo, zničilo. Již tehdy podal p. František Hanuš s Františkem Ronem návrh, aby se z vrácených výstavních předmětů Národopisné výstavy utvořilo museum — nebylo pro to porozumění a scházela i místnost. Z těch důvodů tento ušlechtilý úmysl a myšlenka zapadla a došla uskutečnění až teprve r. 1930 o prázdninách otevřením Vlastivědného musea ve Vysokém n. Jizerou, jehož se oba, p. Frant. Rón i ?. Frant. Hanuš, dožili.

Jak sám p. Hanuš ve své řeči při otevření musea zvláště vyzdvihl za přítomnosti p. F. Rona, vznikla myšlenka založení musea ve Vysokém již tehdy z jejich iniciativy. Scházela jim však autorita vědeckých veličin, která by okolí zaujala k reali-sování ušlechtilého jejich programu. Ostatně i tady platí přísloví, že žádný není ve svém kraji prorokem. Zbytky z Národopisné výstavy ležely pokojně u nás ve Vysokém až do r. 1930, tedy pětatřicet let.

Bylo to o prázdninách r. 1928, kdy za rozhovoru s Dr. Oldřichem Kramářem zvěděl jsem po prvé o existenci jejich, a podal jsem mu návrh, aby byly umístěny v radničním sále, který se právě uprázdnil. Stará myšlenka Hanušova přišla znovu na přetřes. Byla zde shodou okolností odborná autorita prof. Dr. Ć. Zíbrta, jenž meškal právě ve Vysokém na letním bytě. S ním jsme se také šli podívati na zbytky exposice.

Pod vlivem jeho znaleckého slova rozhodla se městská rada vysocká propůjčiti sál radniční pro připravované museum a dala na adaptační práce značný peníz, asi 10.000 Kč. Jmenovala kuratorium, které vlastně samo museum zřídilo. Členové přenesli výstavní materiál, roztřídil se, očistil, instaloval do vitrín, opatřil nápisy, založili archiv s knihovnou, sehnali dary, nové cenné předměty a konečně v slavnostním sezení za účasti občanstva museum předali vysocké veřejnosti v čele s městskou radou. To vše bylo nezištně jimi vykonáno během volného prázdninového času r. 1930. Prvním předsedou kuratoria byl zvolen prof. Dr. Č. Zíbrt a místopředsedou F. Hanuš. Oba jsou již dnes mrtvi. Pěkné lokální museum má bohatý materiál výstavní, který dává nahlédnouti návštěvníku do vysockého života politického v dobách probuzenských, za doby válečné i převratové. Jest toho hodně z našeho kraje »Zapadlých vlastenců«, vše má hřejivý, intimní vztah ? dějinám našich předků. Práce členů kuratoria byla veliká. Za cenné rady a pomoci vrchního ředitele prof. Dr. Č. Zíbrta byla učiněna disposice jednotlivých vitrín, sám přehlédl staré perga-