a že život starších českých medailérů nebyl zejména v ohledu hospodářském zvlášť potěšitelný. Můžeme-li se proto přece pochlubiti velmi pozoruhodnými, ano vynikajícími úspěchy v tomto oboru, je toho základ jen v české zdatnosti, vytrvalosti a neméně skromnosti. Mnohý talent zůstal ovšem pro nepříznivé hospodářské poměry nevyvinut a zanikl snad dříve, než se ve veřejnosti mohl objevit, než byl poznán, bohužel na škodu celkové národní kultury. Mnoho našich dobrých talentů, umělců, kteří zůstali ve vlasti, muselo se spokojiti s poměry malými, s poměrně nepatrnými úspěchy svého nadání a své tvořivosti a se živobytím skromným, ano mnohdy plným strádání, i když svou prací, pílí i dovedností vynikali.

Je proto naší povinností, abychom v nynějších poměrech právě takovýmto jedincům a spolutvůrcům národní kultury věnovali patřičnou veřejnou pozornost alespoň dodatečně, aby tak jejich existence a činnost, mnohdy velmi blahodárná a uznání hodná, v zájmu naší kulturní úrovně byla uvedena v paměť a památka zůstala zachována i v potomstvu.

Je vůbec dojemno, nahlédneme-li trochu intimněji do poměrů, za jakých mnohý znamenitý český talent pracoval a tvořil, pozorovati jeho život a vývoj. Málo se věnovalo dosud veřejné pozornosti našim malým, ale výkonností velikým pracovníkům živnostenským, ačkoliv bylo mezi nimi mnoho národně uvědomělých mužů, pevných a neoblomných charakterů a skutečných, ano vynikajících umělců, i když mnohdy přezíraných.

Jedním takovým umělcem a životním hrdinou byl také český živnostník rytec a medailiér Karel Abraham.

Karel Abraham narodil se v Praze v září r. 1866; otec jeho, Augustin Abraham, byl cvočkařským mistrem a měšťanem hořovickým; Karel byl jediné jeho dítě. Živnost cvočkař-ská, tehdy po Čechách dosti rozšířená, při velmi namáhavé práci stačila na skrovné živobytí malé rodiny, ale později, když se vlivem vývoje techniky a zvlášť výkonností novodobých technických pomůcek, které jako takřka) do všech výrobních oborů zasáhly i zde, primitivní výroba cvočků již nevyplácela, výrobu novodobě budovat nebylo lze pro nedostatek prostředků, zanechal otec Abrahamův dosavadní řemeslo a odstěhoval se do Prahy, kde si na Malé Straně zařídil novou živnost, dílnu kovářskou. Zde však za krátko zemřel, dosáhnuv věku jen asi 32 let. Dědic jeho Karel, ještě dítě, zůstal s osiřelou svou matkou pohromadě. Kovářská živnost byla krátkou dobu vedena vdovou a dělníkem, ale zanikla. Matka Abrahamova zařídila si pak malé hokynářství a žila z jeho skrovného výtěžku dosti nuzně i se svým synem, až konečně jeho chvályhodným přiči-