něním se její situace zase poněkud zlepšila; zemřela však již v roce 1890.

Toto je v krátkosti vylíčení trudných zjevů ze života českého živnostníka a jeho rodiny z konce minulého století; podobných obrázků by však bylo, bohužel, mnoho. V letech devadesátých minulého století rozmach techniky totiž zasáhl na jistou a pevnou kdysi půdu řemesla a \dosavadního klidného vývoje řemeslnického života zvlášť rušivě, tíživě, ano ničivě, a to hned takřka do všech oborů výrobních, a v této době nastával velmi často přerod, ano, bohužel, i zánik řemesel a živností dosud výnosných, a hospodářská záchrana živnostníků a jejich rodin děla se podobně jako v líčeném případě. Především a hlavně byli touto pohromou zasaženi starodávní cvočkaři, kováři řetězů a pod., poctiví a dobří starosvětští výrobci předmětů z kovu, hlavně ze železa, neboť právě v tomto oboru dosavadního primitivního výrobního postupu se nedal a nemohl zamezit ničivý účinek přirozeného vývoje a rozmachu technologie, a moc státní a zejména státní a autonomní služba živnostensko-zvele-bovací, tehdy ? záchraně živnostenského stavu zřízená, mohla se snažiti všemi svými prostředky jen o to, aby zánik této staré dobré primitivní ruční výroby alespoň oslabila v jeho rychlosti a v hospodářských důsledcích.

Karel Abraham projevoval již záhy z mládí, v obecné škole, vynikající nadání kreslířské a proto volil povolání, kde by tyto své vlohy mohl zvlášť upotřebit, a byl tedy dán do učení na rytectví a to do ryteckého závodu Václava Kříže. Jak se během doby ukázalo, byla to volba povolání neobyčejně správná, ano jedinečná.

Chvalně známý medaliér V. Kříž se vyučil rytectví u C. Vítka v Praze. Vítkův závod měl dobré jméno, ale medaile tam tvořeny nebyly. Po vyučení se řemeslu a získání dalších zkušeností, zručností a vědomostí cestami a pracemi v cizozemí, zařídil si V. Kříž vlastní a později, jak známo, vynikající závod v Praze. Měl tedy Abraham znamenitého učebného pána.

Kříž byl ze zámožné, staré rodiny z pražského okolí, totiž ze známého Slivence, byl nejen dobrým a uznaným obchodníkem, ale byl též velmi charakterním mužem a zvlášť obětavým národovcem. Byl zakladatelem mnoha vlasteneckých a buditel-ských spolků; je o něm známo, že měl neobyčejnou touhu po zdaru a vývoji svého národa, pročež byl navrhovatelem různých povzbudivých národních slavností a podniků, a velmi často a ochotně hradil v případech finančních nedostatků i značné schodky z vlastních prostředků. Patří tedy Kříž svým vlastenectvím a svou příkladnou obětavostí do vynikající skupiny živnostenské v řadě onoho drobného a dobrého středního stavu