v Přerově r. 1888, označenou jménem Kříž, provedl vskutku Abraham, ale značil ji zúmyslně jménem svého předchůdce, protože se domníval, že takto postupovati je rozumnější a účelnější z příčin propagačních a výdělečných. Jméno Křížovo jako medailéra, umělce, bylo již ve veřejnosti chvalně známo, kdežto jeho nikoliv, a u Abrahama muselo jít především o výdělek a teprve v druhé řadě o umělecké uznání.

V roce 1889 zařídil si Abraham vlastní rodinný krb, pojav za manželku inteligentní, avšak rovněž nemajetnou slečnu Tesa-šovou z Prahy; při jakémkoliv nedostatku peněz i bez zařízení byl tento začátek vlastní domácnosti ovšem velmi těžký, ale společným úsilím a svornou shodou ve všech životních otázkách a neúnavnou obapolnou snaživostí podařilo se přes všechny překážky a nepříjemnosti získati za poměrně krátkou dobu jistý blahobyt a zpříjemnit tak i poslední dobu života Abrahamovy matky.

Doba kolem roku 1890 byla pro všeobecnou hospodářskou vyrovnanost a mohutný vzestup technické úrovně stále se vyvíjející zvlášť vhodná a proto též bohatá na podnikání všeho druhu a také plodná v oboru výstavnictví, jehož vyvrcholení bylo v Zemské jubilejní výstavě v Praze r. 1891. Tyto různé v Čechách a na Moravě v hojném počtu pořádané výstavy krajinské, řemeslnické, průmyslové, hospodářské a odborné dávaly dosti příležitosti ? rozvoji rytectví, v odznacích a medailích. Jeť známo, že při jub. výstavě v Praze bylo ? odměňování účastníků a na upomínkových jetonech a p. použito kolem 100 různých druhů medailek a j. ryteckých uměleckých drobnůstek.*) Abraham nalezl v této době pro sebe též dostatečné zaměstnání, je však zajímavo', že právě pro Zemskou jubil, výstavu v Praze 1891 není jediné ražby Abrahamovy. Je to patrně proto, že Abraham v této době znám a uznaným rytcem medailérem ještě nebyl. Asi proto se mu nedostalo ražeb oficielních a razit na vlastní účet nemohl pro nedostatek finančních prostředků.

Celkový, avšak ne zcela úplný přehled medailérské činnosti Abrahamovy podává katalog »Medaile v zemích českých«, vydaný numismatickou společností československou v Praze v r. 1924, sestavený v této části, projevující obsáhlou znalost poměrů a činnosti jednotlivých umělců, K. Chaurou, numismatem a starožitníkem v Praze; seznam všech jeho medailérských prací je na konci této studie.

Celkem navrhl a ryl K. Abraham asi 35 razidel na medaile, a to jak medaile výstavní, tak i pamětní. Spolkové medaile na př. na pamět činnosti nebo svěcení praporu a pod. Abraham