dáti provésti zmíněnou práci doma, v Praze, a byli nuceni posílati své positivy ? zarážení jinam, do ciziny, a teprve asi počátkem tohoto století se tato technika vývojem a zdokonalením zařízení závodů a ražeben pražských začala prováděti s plným zdarem a úspěšně také zde. Naše závody rytecké a výrobny medailí a odznaků jsou však nyní na takovém stupni dokonalosti, že se směle mohou řadit po bok nejlepším firmám světovým, o čemž ovšem nejlépe svědčí jejich co do techniky provedení bezvadné, ano nejskvělejší práce.

Na jednom páru razidel pro normální, obvyklou tehdy výstavní medaili tedy na líci a rubu pracoval rytec 1 až 2 měsíce, polodenně, a to, protože práce vyžadovala dobrého světla, vždy jen dopoledne; ovšem že poloha dílny mohla si vyžádati vzhledem ku potřebnému nejlepšímu dennímu světlu též jiné doby denní. Bez alespoň částečné znalosti skutečného postupu této práce nelze si ani zdaleka představiti správně a tedy ocenit tuto namáhavou činnost. Při tom je však to nejbolestnější, že tato práce se všeobecně u nás honorovala poměrně velmi špatně. Zde rytec a umělec skoro vždy pracoval více pro čest a veřejné uznání než pro výdělek. Při tom bylo ještě vždy prodělat cestu nabídkovou vyžadující mnohdy velmi dlouhého a únavného vyjednávání stran obrazu i ceny s příslušnými objednavateli, jako výstavními nebo jinými výbory nebo představenstvy a p. než se mohlo přistoupiti ke skutečné, namáhavé práci.

Jako příklad finanční odměny za tyto práce budiž uvedeno, že za razidla na medaili o průměru asi 40 mm dostalo se v době činnosti Abrahamově asi 40—50 zl., za větší ovšem poměrně více, 60 zl. atd., za razidla na známé, veliké medaile Abrahamovy 58 X 70 mm pro výstavy v Příbrami a ve Hradci Králové 1894 dostalo se částky asi 90—100 zl. Za razidlo zhotovené podle, positivu z redukčního stroje platí se teď poměrně méně, totiž 700—1000 Kč, tedy při peněžní relaci méně než dříve, ale zde nelze zapomenouti, že při práci strojem redukčním je potřebí sádrového nebo jinakého zvětšeného modelu, pak bronzového, opracovaného odlitku, a že redukční stroj pracuje na positivu as 30 hodin. To vše spočítaje znamená poté ovšem částku daleko vyšší než dříve placenou. I po tomto porovnám a přirovnání cen lze i laikovi poznati, že práce rytce byla honorována velmi nepatrně, a přihlíží-li se ? délce doby pracovní, ? nutné znalosti, zručnosti a pečlivosti, šlo o honorář skutku ubohý..

Nebude snad nezajímavo zmíniti se zde mimochodem o tom, jakých odměn se dostávalo tehdy umělcům medailérům pracujícím v záři přízně oficielních míst a osob, v sídelním městě Vídni. Tak obdržel na př. J. Roth ve Vídni za medaili v upo-