Předchozí 0174 Následující
str. 182

vanos podle zdokonalené a dokončené rytiny jméno Abrahamovo; těchto galvanos je však jen několik. Hotovil si je Abraham sám ve vlastní dílně, ve které měl skrovné galvanotech-nické zařízení; zde dělal též galvanos podle svých medailí, udělených účastníkům různých výstav.

Je však velmi pozoruhodno i zajímavo, že Abraham ze své největší, nejnamáhavější práce zisku hmotného vůbec neměl. Podle odražku rytiny Národního divadla, darovaného V. Křížem svému příteli, majiteli závodu galvanoplastického v Praze, zhotovil tento po Křížovž smrti galvanos a rozprodával je zejména největším zájemcům jako správě Národního divadla, významnějším a významným hercům a j., a to po 7 zl. za kus. Když pak po půl roce chtěl Abraham reprodukovat zdokonalené dílo, nebylo o tyto reprodukce již zájmu, nebylo tedy lze reprodukce rozprodat, práci zpeněžit a tak neměl Abraham ze své největší, nejdokonalejší a nejnamáhavější práce ničeho jiného než výstavní předmět. Rytina v mosazi je 148 mm dlouhá, 114 mm vysoká, největší výška reliefu činí 2'5 mm. Je to předmět prozrazující obdivuhodnou píli a dovednost.

Zde je ještě nutno podotknouti, že K. Abraham tvořil mimo práce již známé ještě řadu předmětů, které buď jako takové jsou samostatnými uměleckými drobnůstkami, nebo tvoří součást jiných uměleckých předmětů. Jedním takovým skvostem, jehož podstatnou část zaujímá medailonek Sv. Václava, rytý K. Abrahamem, je zlatý řetěz starosty měst Pražských z r. 1897.

Podle admin. zprávy obce hl. m. Prahy za rok 1897 provedl tento skvost podle návrhu arch. Balšánka zlatník K. Ebner v závodě V. Rummla v Praze; o tom však, že K. Abraham ryl jeho podstatnou a velmi zdařilou medailérskou součást, ve zmíněné zprávě zmínky není.

Abraham obeslal svými pracemi jako vystavovatel několik významnějších výstav v zemích českých a dostalo se mu výstavních cen a odměn. Také Jednota ku povzbuzení průmyslu v Čechách v Praze ocenila jeho práce a činnost udělením své medaile. Vyšších, nebo zvlášť významných odměn nebo cen, nebo vyznamenání se však Abrahamovi nedostalo. Byl velmi skromný a neměl snad ani kdy ani chuti se o tuto věc starati. Zemřel na souchotiny 25. IV. 1899 v mladém věku necelých 33 let.*)

Skonu Abrahamova, předčasného úmrtí v mladistvém věku a jeho odchodu z tak plodné činnosti je jen co nejvíce litovati i vzhledem ? českému medailérství. Byl by postupem času se


*) Většina údajů o životě a činnosti K. Abrahamově byla autoru svěřena svědkem jeho života a práce.

Předchozí   Následující