volně (uvedeme kde) a které se pěstují a jak závisí na půdě a lidské píli. Uvedeme rozlohu lesů. Upozorníme, kterých rostlin divoce rostoucích lid využívá, ať k jídlu, pro dobytek, pro zpracování (na př. rákos), k čarám, léčení, pro vůni nebo k jiným účelům, které rostliny jsou naopak škodlivé, mimo to, které byliny jsou v kraji známy a jak je lid nazývá. Dále uvedeme, které rostliny pěstuje lid v zahrádkách a k jakému účelu, které za okny domů, které stromy sází v sadech a které u cest. Při této příležitosti je možno zmínit se též o památných stromech. (Rostliny léčivé buďtež uvedeny podrobně v odstavci o lidovém lékařství.)

Z poměrů zoologických se národopisu týkají zvláště otázky, kterých živočichů lid využívá nebo které mu škodí a jaký užitek mu z nich plyne nebo jak se proti nim brání, ať jsou to ssavci, ptáci, obojživelníci nebo hmyz. Které ze zvířat, ptáků, hmyzu atd. jsou typické pro kraj? Jak je lid nazývá? V jakém množství žijí, kde a jak? (Na př. různá škodná, lesní zvěř, různí ptáci, hadi, plži, housenky atd.) Poučné jsou i otázky, vyskytují-li se zvláštnosti v rase zvířat nebo v jejich odrůdách a jaký je vztah lidu k nim (vždy s příslušnými názvy).

Oba tyto odstavce pojednají o daných otázkách přehledně a zejména s ohledem na poměry ve volné přírodě, aby materiál nebyl tu uváděn před kapitolami, pojednávajícími o zaměstnání lidu a o názorech na svět a na přírodu.

Zároveň možno shrnout následky přírodních poměrů na život lidu.

Osídlení kraje dlužno sledovat, ovšem zase jen v stručném přehledu, od dob předhistorických. Po vytčení starých sídlišť a prozkoumaných nalezišť (s charakteristikou nalezených typických předmětů) dlužno upozornit na stará hradiska i strážnice. Na základě toho pak nechť se vyvodí úsudek (ovšem se zřetelem k tomu,