nografie se ovšem navzájem značně liší, nejen metodou práce, nejen vzhledem k svému účelu a vzhledem k autorově připravenosti, nýbrž liší se obyčejně i co do obsahu, neboť spisovatelé nevěnovali jednotlivým oborům lidového života stejný zájem. Ale nehledíc k tomu, všechny tyto spisy obsahují vždy důležité příspěvky o životě lidu.

Mezi nejstarší práce patří dvoudílná monografie Frant. Sko-palíka Památky obce Záhlinic (Brno 1885), významná spolehlivými údaji o životě na Hané ve starších dobách. Soustavné monografie o některých oblastech moravských začal sestavovati nejpilnější národopisný pracovník Moravy a v mnoha ohledech průkopník, Frant. Bartoš, zahajuje tak svoje syntetické práce. V statích o kraji zlínském, o Valašsku, Podlužácích a Kopaničářích (vydaných později souborně v díle Lid a národ, sv. I., II., Vel. Meziříčí 1883, 1885), popisoval život lidu po mnoha stránkách, snaže se charakterisovati daný kraj co nejvýstižněji. Jeho práce o moravském lidu zaujímají v naší literatuře docela zvláštní místo, ať je to uvedený již spis Lid a národ, nebo všestrannější a materiálem bohatý sborník Moravský lid (Telč 1882), anebo stručnější sbírka Deset rozprav lidopisných (Olomouc 1906). Bartoš nevyčerpává v nich sice otázky ze všech oborů lidové kultury, ale v jednotlivých statích podává živý obraz o životě lidu a cenné poučení, zejména v ohledu zvyků a názorů lidu.

Za příprav k národopisné výstavě vznikl dosti zběžný spis J. Dufka: Moravské Horácko. (V. Meziříčí 1893.) Důležitým pramenem je dodnes M. Václavka Moravské Valašsko (Vsetín 1894), ač převládá zájem o zvyky a tradice. Nejobsažnější popis ve starším období byl věnován slezskému lidu, skutečně mnohostranná monografie spolehlivého sběratele J. Vyhlídala: Naše Slezsko. (Praha 1903.) V. Praská Vlastivěda slezská (Opava 1888) obsahuje jenom obory duchovědné. — O starších dobách pojednává práce E. Domluvila, psaná na základě archivních pramenů: Obrazy ze života rolnického na Valašsku od XVI. do XIX. století. (Meziříčí n. B. 1900.) Stručnější je obdobné pojednání Zašová. (Brno 1908.) V Čechách vzrůstala již od dob národopisné výstavy myšlenka na veliké souhrnné dílo, jehož svazky by pojednávaly o jednotlivých krajích našich zemí. Plán došel záhy uskutečnění, ale jen prvým svazkem, podrobnou monografií K. Adámka Lid na Hlinecku (Praha 1900), která před národopisným soupisem, vydávaným Národopisnou Společností Českoslovanskou, nejpodrobněji popsala život české vesnice. Bohužel po Adámkovi se nenašli následovníci a sbírka se zastavila u prvního dílu. Jiné monografie krajové nebyly však již tak podrobné jako Adámkova, na př. Ná-rodopisný sborník okresu hořického (Hořice 1895), který byl výsledkem přípravných prací k národopisné výstavě v Praze. Stručné