zůstalo Královéměstecko F. J. Čečetky (Praha 1896), ač jeho druhá práce, Od kolébky do hrobu, je skutečně zdařilá a bohatá. Rovněž spis E. Fryšové: Jihočeská Blata (Praha 1913) je dost povrchní a stručný.

Významnou akcí se však přihlásilo v Čechách učitelstvo, a sice společnou organisací vlastivědných dat o jednotlivých krajích, ve kterých byl vyhrazen značný podíl i lidopisu. Z těchto prací vynikly zvlášť spisy: Politický okres vinohradský (Praha 1898), Smíchovsko a Zbraslavsko (Praha 1899), Poděbradsko (Poděbrady 1906), Pardubicko, Holicko, Přeloučsko (Pardubice 1903—1907), Chrudimsko a Nasavrcko (Chrudim 1912), Blatensko a Břez-nicko (Blatná 1915) a jiné. Po mezeře válečných let v současné době se místy opět pokračuje v započaté zdárné akci, ale k společným monografiím učitelů přistupují i četné práce jednotlivců. V poválečných letech bylo vydáno Novopacko (Nová Páka 1924), Plzeň a Plzeňsko v minulosti a přítomnosti I., II. (Plzeň 1925, 1929). — Sedlčansko, Sedlecko a Voticko (Praha 1925—1928), zpracované Č. Habartem, Rychnovsko a Kostelecko, které sestavil

A. Svoboda (Rychnov n. K. b. r.), Hořovicko a Berounsko (Beroun 1928), Hustopečsko (Hustopeč-Vyškov 1928), Vysokomýtsko (Vys. Mýto 1931) a. j.

Monografie Lomnická n. Pop., které vzorně začal zpracovávat Jos. Fučík (Popis a dějiny okresu lomnického n. P.), hledí ponejvíce k dějinám obcí. Řada monografií vyniká po historické a místo-pisné stránce, k národopisným částem však bohužel nedošlo: Lilo-myšlsko zpracoval v historickém ohledu Z. Nejedlý, Pardubicko J. Sakař, Kutnohorsko A. J. Zavadil, Kolínsko a Kouřimsko J. Tůma, Královéhradecko F. L. Sál a L. Domečka a j.; Vlastivěda Jindřichohradecká je taktéž rázu jen historického; pro nový Vlastivědný sborník českobudějovický zpracoval prehistorickou část

B. Dubský. Obsahem jinak bohatý Vlastivědný sborník slezský z lidopisu obsahuje jenom stati o lidové písni a víře. V novém Vlastivědném sborníku kutnohorském není lidopisných článků, ani ve Vlastivědě Klatovska I. (nehledíme-li ke článkům o .zaměstnání obyvatelstva), ani ve Vlastivědném sborníku, vydávaném ve Slezské Ostravě, ani ve sborníčcích, sloužících praktickým a statistickým účelům, jako jsou na př. Naše domovina (.vlastivědný sborník Pelhřimovska), Táborsko a Soběslavsko, Sborník soudního okresu úpického, Popis okresu mnichovohradišťského, Sborník vlastivědných statí o polit, okrese moravsko-budějovickém a j.

Na Moravě vychází od r. 1897 nepřetržitě dodnes Vlastivěda moravská, ve které je popsáno již více než 50 okresů, ale opět hlavně se zřetelem k dějinám. Přece však i lidopisný pracovník najde tu mnoho důležitých údajů a spolehlivý základ historický.