Dotud uváděná díla vyrostla vesměs ze studia jednotlivých krajů na základě vlastní sběratelské činnosti autorů. Oproti nim syntetických nebo kompilačních prací a sbírek je u nás mnohem méně. Mezi nejstarší patří krásně vypravený obrazový sborník Dušana Jurkoviče: Práce lidu našeho (Vídeň 1905), ukazující bohatství a rozmanitost lidového umění. Mnohostrannější je kriticky a odborně spořádaný přehled Zdeňka Wiriha: Umění československého lidu (Praha 1928), oceňující nejen umění českého a slovenského lidu, nýbrž jeho kulturu vůbec. Souhrnným oceněním naší lidové kultury, jejího vývoje a pohnutek vývoje je studie prof. K. Chotka: O povaze a významu kultury v Československu. (Česko-slov. vlastivěda II. Člověk s. 294—304.)

Doporučení hodnou příručkou k studiu lidopisu v Čechách jo přehledná a svědomitě zpracovaná studie A. Žaluda: Česká vesnice (Praha 1916). Mnohem stručnější je přednáška J. Húska: Slovenská dědina (Bratislava 1927).

Snůškou rozmanitých statí vlastivědně poučných je několik čítanek, které byly vydávány o jednotlivých zemích i krajích a které obsahují více méně poučení i po národopisné stránce. Hojně národopisných příspěvků od četných odborníků obsahuje Moravská čítanka, red. F. Bílým (Telč 1907). Podle jejího příkladu následovala pak i Slovenská čítanka (Praha 1912), jejíž druhé vydání za redakce J. Kabelíka (Praha 1925) přineslo namnoze nové a cenné články. Jednostrannější a stručnější je obsah sborníku Slovensko, který vydala Umělecká Beseda r. 1901. Ještě stručnější jsou bohužel Chodská čítanka (Vyškov 1927), Vlastivědná čítanka jihočeská (Č, Budějovice 1925) a zejména pak vlastivědné čítanky, určené mládeži, na př. F. Sála: Z kraje a podhoří (Praha 1923), F. K. Ro-sůlka Našim a cizím (Pardubice 1925), B. Toiičky Vltava (Č. Budějovice 1926), J. F. Urbana Z krušnohorského pomezí (Teplice-Šanov 1926) a j.

Mezi velkoryse syntetické práce třeba zařadit ovšem i dílo, které sice nepatří výhradně národopisu, nýbrž prehistorii, ale poskytuje tolik poučení o životě starých Slovanů ve srovnání s dnešní lidovou kulturou, že je důležitým pramenem každému lidopisnému pracovníku. Jsou to prof. L. Niederla Slovanské starožitnosti, zejména kulturní oddíl Život starých Slovanů (Praha 1911—1925), dílo, které má znáti každý, kdo studuje odborně národopis.

Všeobecný přehled otázek sociologických podává kniha J. A. Bláhy: Sociologie dělníka a sedláka. (Praha 1925.)