Němcové — a „Obrazy ze života slovenského" (ČČM 1859) shrnuly obřady a obyčeje od jara do zimy i od kolébky do hrobu. Němcová vybudovala základy slovenského zvykosloví, jemuž se její péčí dostalo podrobných popisů toho druhu dříve než zvykosloví českému. Rázovitých postav detvanských a divokého, ale barvitého a volného života v horských lesích vzpomínají „Kraje a lesy ve Zvolensku" (Živa 1859).[76] Vedle těchto studií věnovaných rázu kraje, poměrům hospodářským a společenským, zvykosloví a způsobu života Němcová sebrala množství látky z jiných oborů duchové kultury lidu slovenského: hry dětské, tělocvičné hry chlapecké, „popěvky a říkání", rázovitá úsloví, úvodní formule lidových pohádek atd.
Umělecký takt a bystrý smysl pro skutečnost Němcovou chránil před fantastickými výklady mytologickými. Přestala na popise a tím dodala svým etnografickým pracím trvalé hodnoty dokumentární. Poznala lid český a slovenský v různých oblastech z vlastního názoru a právě svými zkušenostmi a praktickou znalostí předstihla valnou většinu národopisců své doby, zůstávajíc vzorem pracovníkům budoucím. V jejím pojetí splývá grimmovská úcta k lidovému svérázu s mocnou soustrastí sociální, která vanula literaturou let čtyřicátých a s politickou tendencí rázu mladoněmeckého. Život na vsi není jen slavností oživenou melodiemi barev a zvuků — spisovatelka, těžce zkoušená osudem, bystře vidí také bídu lidu, křivdy, jež snáší a hlavně jeho nevzdělanost.
Němcová podstatně doplnila program národopisné práce období Erbenova, dokázavši příklady význam přímého pozorování lidového života v různých oblastech. Od folklóru postoupila k sociologickým obrazům krajin a měst, od podání minulosti k soudobému stavu obyvatelstva, od chvil zasvěcených písni a pohádce k eposu práce dnů všedních. Kouzlo její osobnosti, její veliké umění vdechlo i prostičkým popisům a záznamům jitřní svěžest, která vane vstříc čtenáři ze vzdálenosti osmi desetiletí.[77]
Bystrostí pozorování a pojetím stati Němcové připomínají dvojici děl, jež řadíme k vynikajícím ukázkám národopisných causerií: „Obrazy z Rus" Karla Havlíčka a „Cesty a procházky po halické zemi" K. V. Zapa.
