(1848) „O národním kroji mužském" navazuje na vývody svých rozprav o hudbě a malířství, připomínaje našim výtvarníkům bohaté kroje polské a ukrajinské, ačkoliv nedoporučuje přejímati lidový kroj beze změny pro odlišný ráz života městského.[85]
Výbor Slovanské Lípy, jehož členem také byl Rittersberg, 28. srpna r. 1848 vydal provolání o národním kroji. „Provolání na venkov k uspořádání národního oděvu slovanského" připomíná, že se na úpravu kroje pomýšlelo již dříve, ale pro politický útisk nebylo lze zahájiti práce rozsáhlejší. Proto Slovanská Lípa sestavila výbor, v němž zasedali Erben, Hanka, Stefan, Zap, Rittersberg a j., jimž bylo uloženo dopisovati do jiných zemí, zejména do Polska, do Ruska a do zemí jihoslovanských, aby se zasílaly příspěvky „ethnograficko-literární" a výkresy národních i historických krojů Slovanské Lípě. Vedle literátů byli členy výboru také výtvarníci, Jos. Mánes, Výšek, Kroupa, Hellich, Čermák, Javůrek a j., kteří si vzali za úkol prostudovati knihovny a podati výkresy podle ilustrací, jež najdou. Provolání také žádá studium kancionálů po venkově a očekává, že celá akce přinese nejen návrhy na úpravu českého kroje národního, ale také látku k „historii slovanského umění vůbec a českého malířství zvláště" a kromě toho rozhojní sbírky musejní ukázkami národních krojů „arci nejvíce minulých dob". Tento dodatek svědčí, že se na sbírku krojů lidových ještě nepomýšlelo, avšak celá akce se rýsuje jako vzdálená předzvěst snah o založení slovanského
oddělení krojového v rámci sbírek musejních. Látky bylo dosti, poněvadž bylo lze shledati také materiál obrazový namnoze velmi cenný. Důležité byly zejména slavnosti r. 1836. Na oslavu korunovace krále Ferdinanda a královny Marie Anny stavové čeští uspořádali v rámci celkového programu 14. září veliké
slavnosti lidové. Ze všech krajů byly sestaveny lidové skupiny v svátečních krojích, jež podle svých zvyků provedly obžinky a obřad svatební. Podrobný popis průvodu i slavnosti přinesly, na př. „Květy" (1836), avšak vyšly také samostatné knížky, obsahující vedle popisu také vyobrazení, na př. knížka popisující průvod
kraje pracheňského atd. Slavnost navazovala na „sedlské ožínky"
