seti knihách, avšak dokončil jen části tři, z nichž se národopisu týká sv. I. (1888). Název „Podání lidu" naznačuje obsah shrnující všecky druhy lidového podání v ukázkách zapsaných celkem přesně. Vlastivěda oživila sběratelskou činnost ve Slezsku a v tom směru má význam průkopnický, ačkoliv autor nepokračoval, zejména nevydal sbírky písní, na niž pomýšlel. Práškový drobnější příspěvky národopisné přinášely časopisy, na př. „Komenský" (1883) Otiskl stať „O čarodějnictví vůbec a v našem národě zvláště"; Národopisný sborník (VI) stať „Jméno Valach" atd. Od r. 1902 Prásek vydával časopis „Selský archiv", v němž ukládal příspěvky rázu kulturně dějepisného i národopisného. Jda po stopách Čes. Lidu Sels. archiv dbal o pestrý, zajímavý obsah i o přístupnou popularisující formu, avšak nedobyl si širšího kruhu čtenářů, takže Prásek byl nucen zastaviti vydávání r. 1909 a roč. VIII. byl dokončen až po redaktorově smrti. Obsah jest vskutku bohatý: Selský archiv vedle „článků rozhledových", věnovaných dějinám selského stavu, poddanství atd. měl oddíly věnované samosprávě obcí, hospodářským rostlinám, pastýřům a pastvám, budovám na obci, řemeslům vesnickým, novým osadám „osadám opustlým", „zábavnému čtení našich předků" atd. Prásek si byl vědom souvislosti lidového podání s literaturou a přihlížel k vzájemnému vztahu mezi tradicí a jejími knižními vzory. Proto otiskl v Sels. arch. velice záslužný soupis knížek lidového čtení, vydaných tiskárnou Škarniclovou v Uherské Skalici atd. Bohatá látka sebraná v Sels. arch. zůstává vítanou pomůckou badatelům. Cenný jest také listinář, obsahující materialie k dějinám stavu selského. Jako vydavatel Sels. arch. má Prásek v dějinách našeho národopisu místo trvalé.

V práci o zvýšení vzdělanosti v duchu národním se s Bartošem sešli také jiní profesoři českých škol středních, zejména Jan Havelka (1839—1886). Byv povolán r. 1870 na slovanské gymnasium v Olomouci, především pečoval o lepší organisaci práce kulturní i buditelské a proto r. 1873 založil časopis „Komenský", později beletristický časopis „Koleda".

Spolu s prof. V. Praskem se starali o založení musejního spolku v Olomouci. Stanovy byly upraveny podle Společnosti pro dějiny Němců v Čechách (Verein fiir die Geschichte der Deutschen in Bohmen), v září r. 1883 se konala první valná hromada „Muzejního spolku olomuckého" a r. 1884 počal vycházeti Časopis mu z. spol. olomuckého, redakcí Jana Havelky. Od roč. III. (1886) byl název spolku i časopisu doplněn, aby označoval širší poslání: „Časopis vlasteneckého muzejního spolku olomuckého". Jím se naší vědě dostalo prvního odborného časopisu národopisného, který chtěl a mohl věnovati hojně místa rozpravám a posudkům, o lidové kultuře slovesné i hmotné. Jest pravda, že pražské „Památky archeologické a místopisné" si také všímaly národopisu, ale tam byly příspěvky národopisné přece jen výjimkou, kdežto sborník olomoucký si pěstování národopisu vytkl za podstatnou část programu. Český Lid podle vzoru olomouckého zachoval aspoň s počátku spojení archeologie a národopisu. Takto tedy ze starobylého svérázu moravského lidu vyrostlo mocné hnutí, jehož důsledkem bylo založení prvního časopisu věnovaného národopisu.

Choť Havelkova, Vlasta (* 1857), dcera známého archeologa dra Jindřicha Wankela, vyrůstala v prostředí vážných snah vědeckých a lásky k umění. V dětských letech vídala v domě otcovském Josefa Mánesa, který zajížděl kpohostinným přátelům a jeho návštěvy budily lásku k lidovému umění, ačkoliv se o národopisu tehdy na Moravě vědělo málo. Veliký umělec vštípil v ušlechtilém prostředí vzdělané