Wurm, zástupce Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci. Členy přípravného výboru byli zvoleni Jan Herben, Alois Jirásek, Em. Kovář, L. Niederle, Primus Sobotka, F. A. Šubert, Josef Thomayer, Renáta Tyršova, Jaroslav Vlček, Zikmund Winter, Čeněk Zíbrt a j. Jednomyslně byla přijata resoluce Šubertova: „1. R. 1893 budiž v Praze národopisná výstava českoslovanská. Všechny práce přípravné vznášejí se na výbor, jenž k tomu účelu se zvolí. 2. Z předmětů výstavy založí se národopisné museum českoslovanské. 3. Sbírky výstavy a musea sloužiti budou za podklad k vydávání národopisné encyklopedie českoslovanské. 4. Ke všem těmto pracím zřídí se národopisná společnost českoslovanská. Přípravnému výboru se ukládá, aby pro ni vypracoval stanovy a vymohl jim úředního schválení."

S počátku práce postupovala velmi rychle. Ustavilo se 14 odborů s referenty v čele, zřizovaly se odbory okresní a krajinské, organisovaly se práce přípravné, horlivě agitovalo studentstvo, zejména moravské, soustředěné v Praze v Moravské besedě atd. Vláda rakouská zaujala k výstavě stanovisko odmítavé.

Žádost za subvenci státní byla zamítnuta s odůvodněním, že stát nemůže „podporovati podnik výstavní, jenž není určen zájmům všech obyvatelů dotyčného obvodu, nýbrž který jednu národnost již dle povahy výstavy z podniku předem vylučuje". Také zemské sněmy na Moravě a ve Slezsku zamítly žádosti o podporu hmotnou. Jedině zemský sněm království Českého většinou hlasů přijal návrh (1. IV. 1892), aby výstavnímu výboru byla povolena zemská podpora, jejíž výši měl ustanoviti zemský výbor.

Organisační řád výstavní rozdělil celý materiál na 4 skupiny:

„I. Jádro výstavy, výstava lidopisná, t. j. oddělení zeměpisné s oddělením demografickým, oddělení antropologické, dialektologické, literatura lidopisná, lidová hudba, lidové drama, lidové kroje a vyšívání, zvykoslovné oddělení, lidové stavitelství, výtvarné umění lidové, jídla a nápoje, zemědělství, včelařství, rybářství, plavectví, lesnictví, domácnost lidu."

Ohlašovaly se lidové slavnosti na výstavě, hry, obyčeje, tance.

„II. Kolektivní výstavy krajinské. — III. Kulturně-historické přídatky. Archeologie, oddělení literární, dramatické, hudební, stavební, krojové, činnost české ženy, histor.-průmyslové oddělení, obchodní, sociální, spolkové, české zábavy, žurnalistické, školské, duchová kultura, oddělení vojenské, právní, náboženské. Různá oddělení menší. — IV. Nový průmysl domácí s národními motivy a soukromé podniky (hostinské, zábavné) a pod."

Zpráva výboru, kterou sestavil dr. Em. Kovář za dobu od března 1892 do března 1893 zjistila úspěch četných výstavek krajinských, které měly úkol sebrati látku a upozorniti na předměty cenné. R. 1893 počal vycházeti „Věstník národopisné výstavy českoslovanské" v Praze redakcí dra Em. Kováře a r. 1893 zahájila svou činnost Národopisná společnost českoslovanská, jež s počátku zejména pečovala o zdar výstavy. Úhrnem vzniklo přes 200 krajinských odborů a bylo uspořádáno asi 175 přípravných výstavek krajinských v Čechách, na Moravě i ve Slezsku. Odborníci chválili na př. výstavu v Kojetíně, na Vsetíně, v Hodoníně, v Troubsku, v Litomyšli, v Netolicích, v Čáslavi a j. V Hlin-sku byla uspořádána výstava a spolu také sjezd musejní, sjezd odborů národopisné výstavy a přátel vlastivědy české i sjezd průmyslový. Výsledky jednání shrnuje spisek „Okresní národopisná výstava a sjezdy ve Hlinsku konané r. 1893", obsahující mimo jiné pozoruhodné úvahy K. V. Adámka o zpracování látky vlastivědné.

Krajinské výstavy velice usnadnily práci, avšak čím podrobněji si výkonný výbor uvědomoval rozsah podniku, tím bylo zřejmější, že r. 1893 výstava hotova nebude. Bylo tedy usneseno odložiti ji na rok 1894, avšak přes všecko úsilí byla