česko slovanské", v níž autor podal také osnovu encyklopedie. Byla velice rozsáhlá, šlo vlastně o encyklopedii vlastivědnou, jak naznačuje rozvrh látky na tři hlavní skupiny: I. Poměry zeměpisné (složení půdy, podnebí atd.). II. Dějiny. III. Národopis. 1. Antropologie. 2. Demografie. 3. Lidověda. a) folklór; b) lidové umění; c) mluva; d) obydlí a zařízení domácnosti; e) život rodinný a sousedský; f) zaměstnání lidu; g) soupis literatury. 4. Ostatní vrstvy národní: řemeslníci, dělníci, život městský, kulturní stav národa vůbec.

Cíle, který Em. Kovář vytkl, bylo lze dosáhnouti jen dlouholetou a účelnou činností sběratelskou, jakož i celou řadou prací rázu monografického. Kovářův návrh měl na mysli dílo monumentální, avšak provedení bylo velice nesnadné pro nedostatek prací přípravných. R. 1902 prof. Jan Jakubec navrhl obměnu plánu Kovářova, r. 1905 podal jiné rozdělení prof. V. Tille. Také lidovědný odbor Archeologické komise při České Akademii se rozhodl vydávati řadu monografií._ o jednotlivých oblastech a ukázkou zamýšleného souboru byla kniha dra K. V. Adámka „Lid na Hlinecku" (r. 1900).

Nový návrh na vydávání encyklopedie podal v Národopisné společnosti prof. dr. Karel Chotek.[112] V Národop. věstníku českoslov. (roč. IX. 1914/15) otiskl „Program soupisu národopisného", v němž rozvrhl látku na tři hlavní oddíly: I. Úvod, podávající přehledný nástin zeměpisný; II. zpracování celé oblasti v 7 kapitolách; III. závěr. Uzemí celé oblasti československé rozdělil na řádu skupin takto: Čechy na 9 skupin, na Moravě a ve Slezsku prof. L. Niederle ustanovil 8 skupin, na Slovensku byly vytčeny schematicky 4 skupiny, poněvadž nebylo lze provésti rozdělení podrobnější. Jako ukázku zpracování prof. Chotek otiskl stať „Široký Důl" (Národop. věstn. českoslov. X. 1915), národopisnou monografii o starobylé vesnici české z okresu poličského, aby podal návod pro sběratele a spolupracovníky chystané encyklopedie. Veliké dílo nemělo přestávati na pouhém soupise, nýbrž šlo o zpracování vědecké, jak naznačuje název: „Národopis lidu česko slovanského." Vydávání, jehož se ujala Společnost Národopisného musea spolu s Archeologickou komisí České Akademie věd a umění, měla říditi redakce odborníků: J. Jakubec, J. Kazimour, J. Koula, J. Matiegka, L. Niederle, J. Polívka. Hlavním redaktorem byl ustanoven Karel Chotek.

První svazek dílu I., obsahujícího „Moravské Slovensko", vyšel redakcí prof. Lubora Niederla r. 1918 v době válečné a měl důležitý význam buditelský. V osudné chvíli dějinné, kdy se rozhodovalo o vývoji našeho národa a o jeho daleké budoucnosti, kdy se téměř pudově cítila nutnost vrátiti se ke kořenům národní bytosti a hledati posily v dobách protivenství, „Moravské Slovensko", podle slov Niederlových „jeden z nejkrásnějších a nejplnějších květů, který z české ratolesti vyrostl na pni slovanském" vyšlo v pravý čas a splnilo své poslání národní. V úvodě k dílu I. redaktor, L. Niederle, který dlouholetým pobytem důkladně poznal kraj z vlastního názoru, vymezil hranice oblasti; v dalších pěti kapitolách J. Klvaňa popsal přírodní ráz kraje, L. Niederle a Fr. A. Slavík připojili výklady o osídlení. Do vlastního oddílu národopisného L. Niederle zařadil svou soubornou stať „Ves, obydlí, dvůr", J. Klvaňa popsal kroje, J. Húsek pojednal o hospodářském zaměstnání obyvatelstva. Není tu místa na podrobný rozbor díla, v němž zejména rozprava Niederlova o vsi, obydlí a dvoře skvěle splnila požadavek syntetického výkladu vědeckého, který tanul redakci na mysli. Záslužná práce Klvaňova o krojích, svědčící o dokonalé znalosti látky, zůstala v podstatě přece jen na stanovisku popisném, stať J. Húska místy zabíhá do přílišných podrobností na škodu výrazného pojetí souborného. V 1. 1921/22 vyšel ve dvou knihách sv. II., obsahující kapitoly VI.—XIV. /. Húsek pojednal o životě v obci a v rodině, Jos. Folprecht o nářečí, Jos. Klvaňa a Fr. Kretz o vý-