v Uhrách, aby cizinci nebyli uváděni v omyl. Výstava měla také značný úspěch praktický, poněvadž do Prahy došlo mnoho objednávek, žádajících předměty krojové dílem původní, dílem kopie, zejména žlutě vyšívaných rukávců slovenských, kyjovských zástěr atd. Časop. „Inventions nouvelles" přinesl pochvalný posudek o našem oddělení a reprodukce fotografií prof. Kouly. (Srov. Čes. Lid. II. 450.) Andrej Kmeť, který se také zúčastnil prací přípravných srdečnými slovy vzpomněl obětavé práce pořadatelů výstavky. (Slov. Pohľady 1893, 61 nsl.)

Na podnět si. Zd. Braunerové bylo usneseno převézti naši exposici pařížskou do Chicaga, kdež r. 1893 byla pořádána světová výstava. O vhodné umístění se staral „Spolek českých žen pro světovou výstavu v Chicagu". Na koncertu pořádaném v rámci mezinárodního sjezdu folkloristického v, Chicagu r. 1893 přednesl také mužský sbor české písně.

V Rusku byly naše kroje vystaveny ve sbírkách Daškovského etnografického musea, kdež v kolekci československé byly tyto krojové figuríny: Valaška a Valach z Rožnovská (dar J. F. Holovackého); sedlák a selka z Chrastovic na Do-mažlicku, děvče z Plzeňska, starosta vesnický z Plzeňska (dary K. J. Erbena); Slovák z Turč. Sv. Martina (dar Sam. Šimka); dále kroj hanácký z Kroměřížska, ukázky západoslovenské, detvanské, tatranské a j. (dary M. F. Rajevského); kromě toho mělo museum selskou jizbu z Nového Města n; Met. a dětské hračky (dar V. Náprstka). Podrobný popis československých krojů přinesla již r. 1871 kniha „Čechia i Moravia. Izdanije Slavjanskago Blagotvoritelnago komiteta". Na mezinárodní výstavu krojů v Petrohradě r. 1903 bylo posláno 6 vitrin s výšivkami z Čech (zejména pleny jihočeské a plzeňské), s ukázkami z Hané, z Valašska, z oblasti moravskoslovenské a ze Slovenska. Kromě toho 6 figurín v krojích českých, moravských a slovenských. Pro Národopisné museum cara Alexandra III. v Petrohradě uspořádal péčí Národop. společnosti česko-slovanské prof. L. Niederle českou kolekci, která byla odeslána do Petrohradu r. 1907 a obsahovala 22 úplných krojů českých, moravských a slezských, 48 předmětů zvykoslovných a 16 modelů dřevěných staveb. R. 1908 byla poslána další část, která doplnila kroje a modely a kromě toho obsahovala výšivky, keramiku a zvykosloví.

Na světové výstavě v Paříži r. 1900 národopis československý nebyl samostatně zastoupen, ačkoliv v oddělení uherském byly skryty — podle maďarského zlozvyku — kolekce výšivek slovenských. Péčí pí. A. Podlipné a R. Tyršové dostalo Musée ďEthnographie v paláci Trocaderském v Paříži úplný ženský kroj kyjovský (srovn. zprávu R. Tyršové v Čes. Lidu X. 84-85). Pro museum Guimetovo v Paříži opatřil prof. Tille fotografie výšivek a podal informace o nich (1908). Mezinárodní výstavu „Exposition internationale des arts et métiers féminins" v Paříži r. 1902 obeslal Výbor pro šíření nár. vyšívání kolekcemi, které vyplnily 21 pultových vitrin a obsahovaly vedle původních výšivek práce pražských škol podle starých vzorů.123)

Na mezinárodní výstavě Obchodních komor v Londýně r. 1906 české oddělení rakouské výstavy obsahovalo vedle turistiky také domácký průmysl a lidové umění, mimo jiné též staré výšivky z pražského Národopisného musea českoslov., vystavené v síni král. hlav. města Prahy. Cenné byly ukázky, jež vystavovala Zádruha, museum v Hradci Králové, vzory krajek valašských atd. Výčet by bylo lze doplniti na př. zprávou o světové výstavě v Miláně (1906), kamž Společnost Národopisného musea českoslov. pro naši exposici zapůjčila figuríny v krojích, nebo o výstavě rakouského musea pro umění a průmysl ve Vídni (1906), kdež Společnost Nár. mus. českoslov. uspořádala oddělení československé péčí pí. Vlasty Havelkové atd. atd.

Slovensko se v maďarských odděleních světových a j. mezinárodních vý-